SBORNÍK 66 SVOČ 2016

situaci fatalisticky, situaci popisovali spojením „ shigata gan-ai“ ( Japonská fráze, v pře- kladu „Není nic, co by se dalo udělat“ .) 35 Mediální osobnosti, politici na státních úrovních i členové Kongresu, ve většině pří- padů reflektovali společenskou náladu a značně brojili proti všem osobám, které mají jakoukoliv spojitost s Japonskem a v některých extrémních případech i proti osobám asijského vzezření obecně. Jedním z největších zastánců internace je kongresman za stát Mississippi John Rankin, známý svou rasově- nacionalistickou rétorikou. Ohledně in- ternace Japonců a Američanů japonského původu se vyjádřil takto: „Je nutné okamžitě pochytat všechny Japonce v Americe, na Aljašce, i na Havaji, strčit je do internačních táborů a obratem poslat zpátky do Asie… Toto je rasová válka, naše bílá civilizace se střetla s japonským barbarstvím, přežít může jen jedna strana. Prohlašuji, že je životní nutností zbavit se všech Japonců na Havaji nebo na kontinentě… Ti Japončíci, co po celé generace žili na Havaji, označují naše lodě jako cíle pro jejich letadla ve snaze zničit naší techniku, zavraždit naše vojáky a roztrhat na kusy bezbranné havajské ženy a děti. Osoby japonského původu narozené v této zemi nejsou a nikdy ani být nemůžou Američany. K čertu s nimi. Zbavme se jich hned teď. “ 36 I mezi regionálními politiky však byli odpůrci internační legislativy, guvernér státu Colorado, tedy státu, ve kterém se nacházela některá internační zařízení, Ralph L. Carr opakovaně kritizoval internační opatření jako nelidská a protiústavní a veřejně se za- stával internovaných při mnoha příležitostech. Právě proto patřila zařízení v Coloradu mezi ty nejpopulárnější mezi internovanými Issei, Nisei a Kibei. Tento politický ak- tivismus však Carra, který usiloval o senátorské křeslo, stál jeho politickou kariéru. Kvůli svým výrokům na podporu Američanů japonského původu a odmítání rasové doktríny nedokázal obhájit svou guvernérskou funkci a přišel i o možnost ucházet se o místo v Senátu. 37 Armádní velitelé, kteří měli projekt táborů na starost a kteří v zásadě přesvědčili ministra války Stimsona a prezidenta Roosevelta k vydání nařízení č. 9066, nebyli v názorech na internaci úplně jednotní, někteří považovali internaci za bezpodmíneč- nou nutnost, někteří zastávali zdrženlivější postoj. Sám generál DeWitt patrně nebyl plně přesvědčen, o tom, že všichni internovaní jsou nepřáteli Ameriky, jakožto voják ze staré školy dělil osoby asijského původu stejným způsobem jako dřívější absolventi West Pointu domorodé indiány – Na ty zlé (Ti kteří bojují proti nám) a na ty hodné (Ti kteří tvoří naši první linii v boji). 38 Stejně jako jiní vojáci však obhajoval inter- 35 ROBINSON, G.. op. cit. str. 127 36 TENBROEK, J. E. N., BARNHART, F., MATSON, W. Prejudice, war, and the Constitution. Berkeley: University of California Press, c1954, str. 87 37 HAUN, L. The Lone Politian Who stood against Japanese internment. American thinker [online]. c2011, [cit. 2016- 14-03]. Dostupné z: http://www.americanthinker.com/articles/2011/12/the_lone_ politician_who_stood_against_japanese_internment.htm 38 HAYASHI, B. M. Democratizing the enemy: the Japanese American internment. Princeton: Princeton University Press, c2004, str. 79

533