ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

polemiky; 29 taktiež sa ukázalo ako problematické obmedzenie času zadržania podozrivého na dvakrát 24 hodín; 30 • k zmene subjektu, ktorý rozhoduje o väzbe v prípravnom konaní, prišlo až následne novelou č. 558/1991 Zb.: o vzatí zadržanej osoby do väzby rozho duje sudca na základe návrhu prokurátora (§ 77), sudca rozhoduje na základe návrhu prokurátora aj o predĺžení väzby na 6 mesiacov, nad túto lehotu o tom rozhoduje senát (§ 71 ods. 1 TP 1961). Hoci uvedený vývoj rozširovania ochrany práva na osobnú slobodu dosiahol vý znamný míľnik až v roku 1991, keď bola zavedená judiciárna kontrola väzby v príprav nom konaní, niektorí autori (napr. Husár 31 ) sa vyslovovali v prospech tejto zmeny už v reformnom období Pražskej jari. Zavedenie judiciárnej kontroly väzby v prípravnom konaní bolo čiastočne výlučne vnútroštátnou záležitosťou, pretože do konca roka 1991 bolo potrebné prispôsobiť zákony ústavným garanciám podľa Listiny základných práv a slobôd 32 . 33 Avšak čiastočne išlo aj o reflexiu prispôsobovania sa obsahu čl. 5 Dohovoru (v znení výkladu rozsudkov ESĽP), keďže k Dohovoru pristúpila ČSFR ná sledne v roku 1992. Vývoj vnútroštátnych garancií práva na osobnú slobodu v tomto predstavuje koreláciu vo vzťahu k vývoju judikatúry ESĽP voči čl. 5 Dohovoru, avšak neskôr po pristúpení k Dohovoru musí vnútroštátna právna úprava reflektovať obsah čl. 5, čiže je medzi nimi vzťah kauzality. Vzťah korelácie (a čiastočne kauzality) medzi vnútroštátnou právnou úpravou a obsahom čl. 5 Dohovoru je možné sledovať aj v prípade skúmania existencie dôvodov väzby a ich výkladu. V legislatívnej rovine prišlo novelou č. 178/1990 Zb. k spresne niu formulácie § 67 TP 1961 takým spôsobom, že dôvody väzby musia byť založené 29 „ Zejména u krajských soudů rozhodujících prvním stupni skutkové i právně složité věci bude třeba bez ohledu na to zda případnou další novelizací § 71 bude připuštěna určité výjimka vztahující se alespoň nařízení o některých zvlášť závažných trestných činech usilovat o vytvoření takových podmínek aby se předseda senátu mohl věcí maximálně věnovat a nebyl postaven před situaci že po uplynutí roční vazby musí obviněného propustit na svobodu bez ohledu na povahu trestné činnosti pro níž je stíhán a závažnost skutečností které by jinak odůvodňovali další trvání vazby. “ KRÁL, V.: K některým ustanovením novely trestního řádu. Právo a zákonnost, 1990, č. 9, s. 526. 30 MAGVAŠIOVÁ, A., ČENTÉŠ, J.: Niektoré problémy pri obmedzovaní osobnej slobody z hľadiska rekodifikácie trestného práva procesného. Justičná revue, 2001, č. 5, s. 573. 31 „ O závažnejších zásahoch do práv občana, najmä o uvalení, resp. o ďalšom trvaní väzby by mal aj v príprav nom konaní rozhodovať súd, zásadne v senáte – po predchádzajúcom kontradiktórnom prerokovaní potreb nosti väzby. Tým by sa malo zobjektívniť rozhodovanie o väzbe, čeliť účelovému uvažovaniu väzby a o väzbe by mal rozhodovať ten orgán, ktorý by neskôr rozhodoval o jej započítaní do výkonu trestu odňatia slobody. “ HUSÁR, E.: Krok k rehabilitácii justície. Nové slovo, 11. júla 1968, č. 8, s. 12. 32 Ústavný zákon č. 23/1991 Zb. 33 Z dôvodovej správy k zákonu č. 558/1991 Zb.: „ Nejdůležitější změnou, kterou přináší Listina do oblasti trestního řízení, je svěření rozhodování o nejdůležitějších základních lidských právech a svobodách, pokud má z důležitých důvodů dojít k jejich omezení, do působnosti soudu. V oblasti trestního řízení se tato změna dotýká především rozhodnutí omezení osobní svobody a omezení nedotknutelnosti obydlí v souvislosti se spá cháním trestného činu. “

108