ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

O tomto návrhu bylo v únoru 2024 rozhodnuto tak, že zamítá, a to s odůvodně ním, že „v daném případě nedošlo k postupu soudu podle ustanovení § 149 odst. 1 trest ního řádu, že se napadené usnesení ruší ve věci samé, bez dalšího, ale že podle ustanovení § 149 odst. 1 písm. b) trestního řádu se napadené usnesení zrušuje a policejnímu orgánu se ukládá, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Rozhodnutí o opravném prostředku soudu tedy nesměřovalo k odblokování obou bankovních účtů obviněného, ale k tomu, aby policejní orgán ve věci opětovně jednal a rozhodl (…). V této trestní věci jednal odvolací senát soudu jako věcně a místně příslušný stížnostní soud, který nezrušil napadené usnesení policejního orgánu podle ustanovení § 149 odst. 1 trestního řádu ve věci samé (že zajištění věci již není třeba), nýbrž podle ustanovení § 149 odst. 1 písm. b) trestního řádu a zároveň uložil policejnímu orgánu, proti jehož rozhodnutí stížnost směřovala, aby o věci znovu jednal a rozhodl.“ V mezičase přitom došlo v lednu 2024 k vydání nového usnesení policejního orgá nu o zajištění peněžních prostředků na účtech stěžovatele (tentokráte nikoli jako údaj ného výnosu z trestné činnosti, ale jako náhradní hodnoty). Nové zajišťovací usnesení bylo tak po zrušovacím usnesení soudu vydáno až za více jak jeden měsíc. 11.3 Vady vytýkaného postupu soudu působící zásah do ústavně zaručených práv a svobod obviněného Závěr soudu, že „stížnostní soud nezaslal své rozhodnutí bankám dle Vašeho poža davku, neboť takovéto rozhodnutí nesměřuje k odblokování bankovních účtů obviněného; bankám by stížnostní soud zaslal své rozhodnutí v případě, pokud by ke stížnosti jmeno vaného zrušil napadené usnesení policejního orgánu a rozhodl sám tak, že se zajištění věci ruší, bez dalšího, postupem podle ustanovení § 149 odst. 1 trestního řádu“ , není podle mého názoru správný. Podle ustanovení § 79a odst. 1 trestního řádu platí, že „nasvědčují-li zjištěné skuteč nosti tomu, že určitá věc je nástrojem trestné činnosti nebo výnosem z trestné činnosti, může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán rozhodnout o zajištění takové věci. Policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Předchozího souhlasu státního zástupce není třeba v naléhavých přípa dech, které nesnesou odkladu. Policejní orgán je v takovém případě povinen do 48 hodin své rozhodnutí předložit státnímu zástupci, který s ním buď vysloví souhlas, nebo je zruší. Proti rozhodnutí o zajištění je přípustná stížnost.“ Podle ustanovení § 79a odst. 4 trestního řádu platí, že „orgán činný v trestním říze ní, který rozhodl o zajištění, učiní všechny úkony nezbytné k výkonu takového rozhodnutí.“ Podle ustanovení § 79a odst. 5 trestního řádu platí, že „proti rozhodnutí o zajištění je přípustná stížnost.“ Podle ustanovení § 79b odst. 1 trestního řádu platí, že „orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, bezodkladně doručí zkrácené rozhodnutí o zajištění bez odůvodnění orgánu nebo osobě, které jsou příslušné k provedení zajištění. Současně orgány

147