ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

Ctím právo, resp. pravomoc policejního orgánu zajišťovat v trestním řízení maje tek. Co je ovšem vzhledem k tomu, že se v případě aplikace toho kterého zajišťovacího institutu vždy intenzivně zasahuje do ústavně zaručených práv a svobod, zapotřebí dodržet, je v této souvislosti mj. skutečně zákonnost, resp. ústavní konformita postupu následného poté, co dojde v trestním řízení ke zrušení zajišťovacího usnesení. Pravomoc trestních soudů rozhodovat o stížnostech proti zajišťovacím usnesením je třeba vnímat především jako nástroj kontroly soudů nad prací policie v případech, kdy policejní orgány zasahují do ústavně zaručených práv a svobod. Takto tomu ovšem v tomto případě bohužel zjevně co do důsledků zrušení zajištění nebylo. Postup soudu poté, co jím bylo zrušeno zajišťovací usnesení policejního orgánu, byl zcela nedůvodný, resp. nezákonný, resp. protiústavní. Po zrušení předmětného za jišťovacího usnesení ze strany soudu nebyly dále naplněny podmínky či samotné před poklady dalšího zajištění peněžních prostředků na účtech obviněného a bez dalšího tak mělo dojít k jejich odblokování. 11.4 Závěr Mám za to, že důsledkem dříve analyzovaného procesního postupu soudu došlo k porušení ústavně zaručených práv a svobod obviněného, a to podle čl. 11 odst. 1, věty první a věty druhé Listiny základních práv a svobod a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svo bod a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 17 odst. 1 Charty základních práv Evropské unie a čl. 47 Charty základ ních práv Evropské unie, tj. práva vlastnit majetek, resp. práva na ochranu vlastnictví, práva na soudní a jinou právní ochranu, práva na spravedlivý proces a konečně práva na účinné opravné prostředky. Čl. 11 odst. 1, věta první a věta druhá Listiny základních práv a svobod uvádí, že „má každý právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.“ Čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod uvádí, že „se kaž dý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.“ Čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod uvádí, že „každý, jehož práva a svobody přiznané touto Úmluvou byly porušeny, musí mít účinné opravné prostředky před národním orgánem, i když se porušení dopustily osoby při plnění úředních povinností.“ Čl. 1, věta první Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod uvádí, že „má každá fyzická nebo právnická osoba právo pokojně užívat svůj majetek, přičemž nikdo nemůže být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu a za podmínek, které stanoví zákon a obecné zásady mezinárodního práva.“ Čl. 17 odst. 1, věta první a věta druhá Charty základních práv Evropské unie uvádí, že „má každý právo vlastnit zákonně nabytý ma jetek, užívat jej, nakládat s ním a odkazovat jej, přičemž nikdo nesmí být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu, v případech a za podmínek, které stanoví zákon,

150