ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

individualizovány ve vztahu ke konkrétním poměrům obviněného. 20 Není totiž obec ným pravidlem, aby osoby čekající na trestní řízení byly drženy ve vazbě. 21 12.3 Doktrína zesílených důvodů vazby Za účelem zajištění respektu a ochrany práva na osobní svobodu byla judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, a následně výslovně převzatou Ústavním soudem ČR, vymezena tzv. doktrína zesílených důvodů vazby. Obecné soudy jsou povinny respektovat požadavek nezbytnosti existence zesíle ných důvodů pro pokračující zbavení osobní svobody, přičemž pokud tomuto poža davku nedostojí, nemůže trvající zbavení osobní svobody z ústavněprávního hlediska obstát. 22 Požadavek nezbytnosti respektu k existenci zesílených důvodů 23 je nutno zo hledňovat i přesto, že k prvotnímu uvalení vazby došlo na základě důvodného podezře ní. Z hlediska posuzování přiměřenosti dalšího zbavení osobní svobody prostřednic tvím institutu vazby, je povinností obecného soudu se vypořádat především s tím, zda je na podkladě doposud provedeného dokazování posilováno, či oslabováno podezření ze spáchání trestného činu. 24 Nicméně po určité době trvání vazby ani zřejmé důvody vedoucí podezření, že pachatelem trestného činu je právě obviněný pro další trvání vazby nepostačují. Trvání důvodného podezření je podmínkou sine qua non zákonnos ti, resp. ústavnosti dalšího trvání vazby, avšak samo o sobě osamostatněné nepostačuje, aby mohlo trvající zbavení osobní svobody obstát. V takových případech je povinností soudu určit, zda jsou dány jiné a dostačující důvody, předložené orgány činnými v trestním řízení, které by další trvání vazby ospravedlnily. 25 Při prodloužení vazby je tak trvání podezření podmínkou nutnou, nikoliv však dostačující, pokud nejsou předloženy i jiné důvo dy, které pro prodloužení vazby svědčí. 26 Přestože důkazní situace, která zjevně svědčí o vině obviněného je významným faktorem, pak sama o sobě, bez dalších závažných důvodů není dostačující pro dlouhotrvající trvání vazby. 27 Z tohoto důvodu je povin ností orgánů činných v trestním řízení dostát nezbytnosti existence zesílených důvodů 20 SCHABAS, William, A. The European Convention on Human Rights. A commentary. United King dom: Oxford, 2019 s. 252. 21 Čl. 9 odst. 3 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. 22 HUSSEINI, Faisal, BARTOŇ, Michal, KOKEŠ, Marian, KOPA, Martin a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 274. 23 Požadavek nezbytnosti existence zesílených důvodů se přitom vztahuje nikoli pouze na tzv. vyšetřovací vazbu dle § 67 písm. a) – c) trestního řádu, nýbrž současně i na tzv. předběžnou vazbu dle § 81 zákona o mezinárodní justiční spolupráci. Uvedené platí i přesto, že tzv. předběžná vazba nemá zákonem stano venou maximální dobu trvání. Srov. nález Ústavního soudu ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. II. ÚS 1301/17, nález Ústavního soudu ze dne 26. 11. 2019, sp. zn. II. ÚS 3219/19-2. 24 Nález Ústavního soudu ze dne 20. 4. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 6/10. 25 Rozsudek ESLP ze dne 12. 10. 2005 ve věci Rokhlina proti Rusku, stížnost č. 54071/00. Nález Ústav ního soudu z dne 12. 12. 2013, sp. zn. I. ÚS 2665/13. 26 Usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 5. 2023, sp. zn. I. ÚS 1123/23, nález Ústavního soudu ze dne 8. 12. 2022, sp. zn. I. ÚS 2987/22, nález Ústavního soudu ze dne 6. 3. 2024, sp. zn. III. ÚS 5/24. 27 Rozsudek ESLP ze dne 24. 8. 2005 ve věci Derci proti Turecku, stížnost č. 77845/01.

155