ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

dat orgánu činnému v trestním řízení, slouží pouze k zamezení změny či smazání dat důležitých pro trestní řízení. Při vydání příkazu orgánem činným v trestním řízení tak lze předpokládat, že tímto způsobem zamrazená data budou následně zajištěna pro střednictvím některého ze zajišťovacích institutů trestního práva procesního či jiným procesněprávním nástrojem. Příkaz je podle ustanovení § 7b odst. 3 tr. řádu oprávněn vydat předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce či policejní orgán s před chozím souhlasem státního zástupce či bez něj, nelze-li souhlasu předem dosáhnout a nesnese-li věc odkladu. V ustanovení § 7b odst. 2 tr. řádu je pak upraven postup, kdy jsou orgány činné v trestním řízení oprávněny přikázat osobám mající data pod svou kontrolou, aby k nim znemožnily přístup jiným osobám. Tento institut lze využít v situacích, kdy je zapotřebí zabránit pokračování v trestné činnosti či jejímu opakování. Jedná se o zcela odlišný institut, který však s data freezingem sdílí procesní podmínky aplikace, neboť je i v tomto případě oprávněn takový příkaz vydat předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce či policejní orgán. 3 Účelem příkazu k uchování dat je zejména efektivní odhalování a vyšetřování ky bernetické kriminality, jde však zároveň o nástroj plně použitelný v případě takzvané tradiční kriminality v novém kabátě. 4 V dnešní době lze uzavřít, že naprostá většina druhů kriminality zanechává odraz v podobě digitálních stop, kterými se rozumí in formace mající pro orgány činné v trestním řízení vypovídající hodnotu a jsou uložené či přenášené v digitální podobě. 5 Jedná se tedy o data čitelná za pomoci technického zařízení – zpravidla počítače – mající pro účely trestní řízení jistou relevanci. Ať už se jedná o situace, v nichž se pachatel svěří se svým trestným činem jiné osobě prostřed nictvím sítí elektronických komunikací, či o případy, ve kterých orgány činné v trest ním řízení pracují s provozními daty dokládajícími výskyt mobilu pachatele v určitém čase na kriminalisticky relevantním místě, digitální stopy jsou významným zdrojem důkazů o celém spektru trestných činů a často jsou jediným způsobem, jak některé trestné činy spolehlivě prokázat. Institut uchování dat odráží potřebu orgánů činných v trestním řízení provádět úkony podle trestního řádu důvěrně, tedy tak, aby trestní řízení nebylo vyzrazeno a jeho účel nebyl v důsledku úniku informací zmařen. 6 K tomuto účelu slouží zejména zvláštní povinnost mlčenlivosti osoby mající data ve své dispozici ve vztahu k vydané mu příkazu. 3 S předchozím souhlasem státního zástupce či bez něj, nelze-li souhlasu dosáhnout a nesnese-li věc od kladu. 4 GŘIVNA, Tomáš, SCHEINOST, Miroslav, ZOUBKOVÁ, Ivana a kol. Kriminologie. 5. aktualizované vydání.2019. ISBN 978-80-7598-555-5, s. 393. 5 SMEJKAL, Vladimír. Kybernetická kriminalita. 2. rozšířené a aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatel ství a nakladatelství Aleš Čeněk. 2018. ISBN 978-80-7380-720-7, s. 698. 6 Důvodová zpráva k zákonu č. 287/2018 Sb. kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

161