ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

Mnoho autorů 24 však za stávající právní úpravy doporučuje pro zajišťování obsa hové stránky komunikace využívat jakýsi hybrid kombinující institut sledování osob a věcí dle § 158d odst. 3 tr. řádu s institutem odposlechu a záznamu telekomunikač ního provozu podle § 88 tr. řádu, přičemž jsou užity omezující podmínky tohoto ustanovení per analogiam . Při užití daného ustanovení tímto způsobem tak odpadá možnost disproporce mezi citelností zásahu do práv a mezi závažností konkrétního trestného činu, kterou může potenciálně soud ve způsobu zajišťování elektronického důkazu spatřovat. 25 Dle Gřivny a Richtera mohou orgány činné v trestním řízení rovněž předejít po tenciálním sporům o to, zda se v daném konkrétním případě jedná o zprávu, se kterou se uživatel v okamžiku vydání příkazu ještě nemohl seznámit, tedy o zprávu v daném okamžiku dopravovanou, která podléhá přísnější ochraně a je třeba ji za jistit podle § 88 tr. řádu, či o komunikaci již proběhlou. 26 Ve světle současné reality instant messagingu , tedy bleskové komunikace mezi uživateli sociálních sítí a jiných komunikačních platforem, se jeví takovýto postup vzhledem k procesní opatrnosti jako vhodný (v případech trestných činů, u kterých je takový postup možný), vzhle dem k potenciálním důsledkům spočívajícím v případné nepoužitelnosti nesprávně zajištěného důkazu v řízení před soudem. 13.4 Závěr Institut data freezingu je účinným nástrojem v rukou orgánů činných v trestním řízení, sloužícím zejména – ale ne výhradně – pro účely odhalování a vyšetřování kyber netické kriminality. I přes nesporně pozitivní vývoj od užívání ustanovení § 8 odst. 1 tr. řádu za účelem uchování dat, kterého mohl za tímto účelem policejní orgán využít i bez předchozího souhlasu státního zástupce, tedy prakticky bez jakékoliv institucio nální kontroly takového postupu, však nelze ignorovat některé „porodní bolesti“, které tento institut od okamžiku jeho zavedení do právního řádu České republiky provázejí. Tento příspěvek měl za cíl představit nejzásadnější problémy spojené se současnou právní úpravou i aplikační praxí data freezingu a na něj navazujících procesních in stitutů sloužících k zajištění elektronických důkazů orgány činnými v trestním řízení. Snahou autora bylo vzbudit hlubší polemiku na toto téma, zejména v reakci na pře vážně kritické ohlasy na tento procesní institut, přičemž s mnohými z těchto ohlasů se 24 Např. Tomáš Gřivna s Martinem Richeterem či Libor Vávra, srov. GŘIVNA, Tomáš, RICHTER, Mar tin. Zajištění elektronického důkazu a související koncepční otázky. In: GŘIVNA, Tomáš, RICHTER, Martin, ŠIMÁNOVÁ, Hana (eds.). Vliv nových technologií na trestní právo. 2022. Praha: Auditorium. ISBN 978-80-87284-95-7, s. 26. a VÁVRA, Libor. Tak copak máme v tom mailu? [online]. [cit. 2024 04-30]. Dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/trestni-pravo/tak-copak-mame-v-tom-mailu. 25 VÁVRA, Libor. Tak copak máme v tom mailu? [online]. [cit. 2024-04-30]. Dostupné z: https://www. pravniprostor.cz/clanky/trestni-pravo/tak-copak-mame-v-tom-mailu. 26 GŘIVNA, Tomáš, RICHTER, Martin. Zajištění elektronického důkazu a související koncepční otázky. In: GŘIVNA, Tomáš, RICHTER, Martin, ŠIMÁNOVÁ, Hana (eds.). Vliv nových technologií na trest ní právo. 2022. Praha: Auditorium. ISBN 978-80-87284-95-7, s. 26.

168