ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

ho ustanovení. Nejedná se tak dle litery zákona o příkaz třetímu subjektu, v tomto případě držiteli dat důležitých pro trestní řízení, aby něco konal. Z tohoto vnitřního rozporu mezi aplikační praxí a normou samotnou pak vyvěrají další otázky a poten ciální výkladové problémy, jako je například otázka neuposlechnutí orgánu činného v trestním řízení třetí osobou a nevydání takových dat. 20 Dle Navrátilové a Galovcové je stěžejním problémem spojeným s aplikací ustano vení § 158d odst. 3 tr řádu touto formou skutečnost, že v takovém případě dochází k aktivní činnosti třetí osoby namísto činnosti orgánů činného v trestním řízení. Čistě formálně tak správce dat provádí za orgán činný v trestním řízení sledování osob a věcí, čímž jsou veřejnoprávní pretenze pro zásah do práv jednotlivců v trestním řízení pře nášeny na soukromoprávní subjekty. 21 Evidentním paradoxem je pak rovněž skutečnost, že sledování osob a věcí by mělo být ze své podstaty úkonem směřujícím do budoucna, tedy má docházet ke sledování od okamžiku vydání příkazu soudem, avšak v případě tohoto použití jsou zjišťována data minulá, na daném vzdáleném serveru či počítači došlá již před okamžikem jejich zamrazení. 22 Pominout nelze ani skutečnost, že ustanovení § 158d odst. 3 tr. řádu nebere v po taz případnou disproporci mezi zásahem do tajemství přepravovaných zpráv na jedné straně a závažností trestného činu na straně druhé. Dané ustanovení je totiž dle své textace použitelné pro veškeré trestné činy. Autor dosud záměrně ponechal stranou ustanovení § 88 tr. řádu, které obsahuje úpravu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. I tento procesní postup je významným institutem z hlediska zajišťování elektronických důkazů. Toto ustano vení bude totiž užíváno pro účely zajišťování dat majících povahu komunikace, jenž probíhá až po okamžiku zajištění elektronického důkazu, kdy je zjišťována, podobně jako u běžných telefonních odposlechů, aktivně probíhající komunikace. Otázku ne zbytnosti užití tohoto – z hlediska úrovně procedurální ochrany práv dotčených osob přísnějšího –ustanovení dovodil poprvé Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 15. prosince 2000, sp. zn. 7 Tz 9/2000. Zdálo by se, že vzhledem ke skutečnosti, že data freezing směřuje výhradně na data, která existovala již v okamžiku vydání příkazu, nebude toto ustanovení v návaznosti na data freezing zpravidla užíváno. 23 20 SOKOL, Tomáš. Zmrazená data – zatím s otazníky. [online]. [cit. 2024-04-30]. Dostupné z: https:// www.epravo.cz/top/clanky/zmrazena-data-zatim-s-otazniky-109784.html. 21 TLAPÁK NAVRÁTILOVÁ, Jana, GALOVCOVÁ, Ingrid. Uchovávání dat uložených v počítačovém systému – poskytování součinnosti, nebo nahrazování činnosti orgánů činných v trestním řízení? Bulle tin Advokacie, 2019, 11. ISSN 1210-6348, s. 36 a násl. 22 Tamtéž. 23 GŘIVNA, Tomáš, RICHTER, Martin. Zajištění elektronického důkazu a související koncepční otázky. In: GŘIVNA, Tomáš, RICHTER, Martin, ŠIMÁNOVÁ, Hana (eds.). Vliv nových technologií na trest ní právo. 2022. Praha: Auditorium. ISBN 978-80-87284-95-7, s. 16 –17.

167