ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

13.3 Navazující procesní instituty Jak již bylo mnohokrát uvedeno, institut uchování dat je ze své podstaty opatřením předběžným, které nesměřuje k přímému získání předmětných dat orgány činnými v trestním řízení. K zajištění těchto dat je zapotřebí následné využití odlišných proces ních institutů. Na tomto místě je třeba uvést, že trestní řád neobsahuje speciální insti tut směřující k zajištění uchovaných dat. V praxi jsou tak používány instituty tradiční, které však nejsou vždy zcela přiléhavými způsoby zajišťování elektronických důkazů. Dle povahy dat bude užíváno následujících institutů: • v případě dat provozních, lokalizačních údajů, logů IP adres, metadat a jiných dat podléhajících telekomunikačnímu tajemství – příkaz ke zjištění údajů o te lekomunikačním provozu podle § 88a tr. řádu; • v případě dat majících povahu komunikace, např. obsahu e-mailových zpráv, chatů na sociálních sítích, obsahů mobilních telefonů atp. – institut sledování osob a věcí, kterým je zasahováno do listovního tajemství nebo kterým je zjiš ťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků dle § 158d odst. 3 tr. řádu; 16 • data nemající povahu komunikace, která jsou uchovávaná v soukromí, např. soukromé fotografie, dokumenty, aplikace chráněné heslem – ustanovení § 158d odst. 3 tr. ř.; 17 • data krytá jiným typem mlčenlivosti – různé ustanovení prolamujících mlčen livost v závislosti na druhu mlčenlivosti, např. § 8 odst. 2 tr. řádu 18 , § 8 odst. 5 tr. řádu; • data nekrytá povinností mlčenlivosti, např. běžné kamerové záznamy, volně dostupné informace na veřejných profilech, veřejně přístupné fotografie – do žádání součinnosti dle § 8 odst. 1 tr. řádu; • hmotné nosiče s uchovanými daty či data v listinné podobě – výzvy k vydání věci dle § 78 tr. řádu. 19 Problematickým se jeví zejména užívání ustanovení § 158d odst. 3 tr. řádu, tedy sledování osob a věcí, které je svou podstatou operativně pátracím prostředkem, niko liv standardním zajišťovacím institutem. Problém, který tato úprava skýtá, je ten, že se jedná o povolení soudu směřované orgánu činnému v trestním řízení, jehož obsahem je možnost provést sledování osob a věci za podmínek obsažených v odstavci 3 dané 16 Viz výkladové stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 26. ledna 2015, č. 1/2015, které navazuje na výkladové stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 26. ledna 2015, č. 4/2005. 17 GŘIVNA, Tomáš, RICHTER, Martin. Zajištění elektronického důkazu a související koncepční otázky. In: GŘIVNA, Tomáš, RICHTER, Martin, ŠIMÁNOVÁ, Hana (eds.). Vliv nových technologií na trest ní právo. 2022. Praha: Auditorium. ISBN 978-80-87284-95-7, s. 21. 18 Např. u kamerových záznamů z poboček bank obsahujících záznamy klientů. 19 Srov. SKALICKÁ, Veronika. Není odposlech jako odposlech, Trestněprávní revue, 2022, 1. ISSN 1213 5313, s. 20 a násl.

166