ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

V následujících kapitolách nejprve uvedu několik obecných poznámek k zajiš ťovacím institutům a pořádkovým deliktům, se zaměřením na svědky, dále se budu podrobněji věnovat předvolání, předvedení a pořádkové pokutě, a závěrem se budu věnovat již zmíněnému přečinu pohrdání soudem. 19.2 Několik poznámek k zajišťovacím institutům a pořádkovým deliktům (se zaměřením na zajištění účasti svědků) Účelem zajišťovacích institutů je v obecné rovině zajistit konkrétní osoby nebo věci pro účely řízení, které je vedeno před orgány veřejné moci. Tomáš Gřivna a Václav Mandák přiléhavě poukázali na to, že opatření osob a věcí se děje procesními úkony, které namnoze zasahují do občanských práv a svobod zaručených Ústavou. 3 Ve vztahu k řešenému tématu, tj. k zajištění účasti svědků v soudní fázi trestního řízení, je jejich účelem zajištění přítomnosti svědků v řízení před soudem, aby mohli být vyslechnuti v probíhajícím trestním řízení. Instituty zajišťující účast svědků v řízení vedeném před orgány veřejné moci jsou upraveny v jednotlivých procesních předpisech. Kromě trestního řádu lze poukázat na správní řád (SpŘ), 4 občanský soudní řád, 5 soudní řád správní 6 nebo daňový řád. 7 Obecně platí, že pokud orgány veřejné moci vyžadují účast svědků na proces ních úkonech, je prvním krokem řádné předvolání těchto osob. Na základě přísluš ných procesních předpisů má každý povinnost dostavit se na předvolání jako svědek a v dané věci vypovídat. Výpověď svědka, je-li opatřena zákonným způsobem, je pak jedním z důkazů. Pokud se svědek bez dostatečné omluvy nebo bez dostatečných důvodů na předvolání nedostaví, a tedy dopustí se takovým jednáním pořádkového deliktu, příslušné orgány veřejné moci jsou oprávněny využít dalších zajišťovacích in stitutů, prostřednictvím nichž bude zajištěna účast těchto osob. Jedná se o předvedení (v důsledku kterého dochází k zásahu do osobní svobody, resp. k jejímu krátkodobé mu omezení) nebo o uložení pořádkové pokuty (v důsledku čehož dochází k zásahu do majetkové sféry). K otázkám ohledně dostatečnosti omluvy, způsobů jejího doručení orgánům ve řejné moci, relevantních důvodů a jejich doložení, jakož i ohledně akceptace omluvy existuje poměrně bohatá judikatura a toto téma by vydalo na samostatný a obsáhlý text. Přesto považuji za vhodné poznamenat, že k případnému uložení pořádkové po kuty může být přistoupeno výhradně z důvodu nedostavení se k předmětnému úkonu 3 GŘIVNA, Tomáš, MANDÁK, Václav. Zajištění osob, věcí a jiných majetkových hodnot důležitých pro trestní řízení. In: FENYK, Jaroslav, CÍSAŘOVÁ, Dagmar, GŘIVNA, Tomáš. Trestní právo procesní. 8. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2024, s. 245. 4 Srov. § 58 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 5 Srov. § 51 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 6 Srov. § 43, § 44 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. 7 Srov. § 100, § 247 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.

229