ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

být upravena v pouhém interním aktu, ale základní formální a obsahové požadavky na předvolání, které jsem uvedl výše, by měly být upraveny ve formě zákona. Trestní řád nevyžaduje, aby předvolání bylo svědkovi doručeno do vlastních ru kou. Tato povinnost je stanovena pouze v případě předvolání obviněného [srov. § 64 odst. 1 písm. a) TrŘ]. Do vlastních rukou se předvolání svědkovi doručuje pouze teh dy, jestliže to předseda senátu, státní zástupce nebo policejní orgán z důležitých dů vodů nařídí [srov. § 64 odst. 1 písm. c) TrŘ]. Nepovažuji však za správné, pokud má svědek něco osobně učinit, aby mu předvolání nemuselo být doručeno do vlastních rukou. Pro srovnání lze uvést, že doručení předvolání svědkovi do vlastních rukou vyžaduje správní řád 22 nebo daňový řád 23 a naopak jej nevyžaduje občanský soudní řád 24 nebo soudní řád správní. 25 Trestání řád neobsahuje obecnou minimální lhůtu, která musí být dodržena mezi doručením předvolání svědkovi a procesním úkonem, na který je předvolán. Např. v § 198 odst. 1 TrŘ upravena lhůta, která by měla předcházet mezi doručením předvo lání a termínem konání hlavního líčení. Dle uvedeného ustanovení den hlavního líčení stanoví předseda senátu tak, aby obžalovaný od doručení předvolání, státní zástupce a obhájce od vyrozumění měli alespoň lhůtu pěti pracovních dnů k přípravě. Tuto lhůtu lze zkrátit jen s jejich souhlasem, a pokud jde o obžalovaného, jen tehdy, jestliže se k hlavnímu líčení dostaví a o jeho provedení výslovně žádá. U ostatních osob, které se k hlavnímu líčení předvolávají nebo o něm vyrozumívají, je třeba zachovat zpravidla aspoň třídenní lhůtu. Tedy zatímco v případě obžalovaného, jeho obhájce a státního zástupce je třeba dodržet minimální lhůtu „alespoň“ pěti pracovních dnů (a bez jejich souhlasu ji nelze zkracovat), v případě svědků je třeba zachovat „zpravidla alespoň“ tří denní lhůtu, přičemž trestní řád připouští její případné zkrácení (srov. slovo zejména). doručování se řídí procesními předpisy (zejména občanským soudním řádem a trestním řádem). Pokud je osoba v naléhavém případě předvolána telefonicky, telefaxem či ústně při jednání nebo jiném úkonu sou du, učiní se o tom záznam do spisu. V odstavci druhém se uvádí, že v písemném předvolání se označí věc, místo, čas a předmět řízení nebo jiného úkonu, dále se uvede, zda se má předvolaný dostavit jako účastník, svědek, znalec, tlumočník apod., které písemnosti a důkazní prostředky má přinést s sebou. V předvolání se případně též uvede, že bude úkon prováděn prostřednictvím videokonferenčního zařízení. V odstavci třetím se uvádí, že nedostaví-li se předvolaný k výslechu nebo ke znalci bez omluvy a byl-li o možnosti předvedení poučen, může být předveden příslušným policejním orgánem; jde-li o nezletilého, může být předveden příslušným policejním orgánem jen tehdy, nelze-li předvedení jinak zajistit. Usnesení o před vedení nebo příkaz k předvedení předvolanému doručí při předvedení příslušný policejní orgán, u vojáků v činné službě a příslušníků ozbrojených sborů příslušný služební orgán. Pro úplnost lze uvést, že v § 11b této instrukce je upraveno předvolání utajovaných svědků nebo osob pod ochranou. 22 Srov. § 59 SpŘ. 23 Srov. § 100 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. 24 Ustanovení § 51 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, stanoví různé formy předvolání: „ Předvolání k soudu se děje v listinné nebo v elektronické podobě a v naléhavých případech i telefonicky nebo telefaxem. Předvolat lze i ústně při jednání nebo při jiném úkonu soudu, u něhož je předvolaný přítomen. “ 25 Obdobně i ustanovení § 43 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní: „ Soud předvolává písemně nebo při jednání přítomné ústně. V naléhavých případech může předvolání učinit také telefonicky, telegraficky, popřípadě elektronicky. “

234