ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

Definici pořádkové pokuty a vymezení jejích funkcí lze zejména nalézt v odborné literatuře a judikatuře. Např. Tomáš Gřivna a Václav Mandák uvedli, že pořádková pokuta je především projevem disciplinární pravomoci orgánů činných v trestním řízení, tj. procesní sankcí, kterou lze postihnout předvolané osoby. Přes svoji sankč ní povahu je však prostředkem, od něhož se očekává též účinek donucovací. 30 Pavel Vantuch uvádí, že uložení pořádkové pokuty je jedním z procesních prostředků, které umožňují orgánům činným v trestním řízení zajistit nerušený a důstojný průběh pro cesních úkonů a uposlechnutí příkazů daných podle trestního řádu, a tím i autoritu orgánů činných v trestním řízení. 31 Zdeněk Fiala a Pavel Mates poukazují na to, že na pořádkovou pokutu ukládanou jako následek za porušení procesní povinnosti nelze a priori nahlížet jako na klasický trest, ale spíše jako na donucovací prostředek procesní povahy, který, přestože je sankčního zaměření, směřuje primárně k naplnění smys lu a účelu prováděného řízení. Hlavní funkcí není potrestání pachatele pořádkového deliktu, přesto se prvek represe a prevence při uložení pořádkové pokuty nepochybně projevuje․ Mnohdy totiž její výše nemusí být zanedbatelná a ve svém důsledku může citelně zasáhnout majetkovou sféru osoby delikventa.“ 32 Helena Prášková uvádí, že uložením pořádkové pokuty orgán veřejné moci prosazuje plnění procesních povin ností, nutí povinnou osobu k jejich řádnému splnění, přičemž jejím smyslem ukládání pořádkových pokut je zajistit průběh a účel postupu upraveného právními předpisy. 33 Ústavní soud přistupuje k pojmu pořádková pokuta např. takto: „ Tento pojem po užívá řada právních předpisů z oboru civilního, trestního a správního procesního práva a právní předpisy upravující postavení a působnost orgánů kontroly a inspekce. Tato roz hodnutí jsou konstruována jako civilně procesní, trestně procesní nebo správně procesní sankce, tedy opatření, která mají pomoci zajistit hladký průběh určitého řízení a součinnost jeho účastníků v případě, že by nebyli ochotni se na řízení podílet zákonem stanoveným způsobem (dostavit se, předložit požadované listiny, vydat věci důležité pro řízení atd.) nebo by jeho průběh jinak ztěžovali či dokonce mařili. Proto je možno je ukládat i opako vaně, dokud nebude odpovídající průběh řízení zajištěn (neplatí zásada ne bis in idem).“ 34 V citovaném nálezu Ústavní soud mj. uvedl, že pořádkové pokuty mohou být vydává ny na základě volného uvážení, takže není vyloučen ani diskriminační efekt jejich uklá dání vůči různým subjektům. V jiném rozhodnutí Ústavní soud uvedl, že pořádková pokuta dle § 66 TrŘ „ je jedním z prostředků vynucení splnění určité povinnosti uložené podle trestního řádu. Uložení pořádkové pokuty je často jediným možným prostředkem pro 30 GŘIVNA, Tomáš, MANDÁK, Václav. Zajištění osob, věcí a jiných majetkových hodnot důležitých pro trestní řízení. In: FENYK, Jaroslav, CÍSAŘOVÁ, Dagmar, GŘIVNA, Tomáš. Trestní právo procesní. 8. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2024, s. 248. 31 VANTUCH, Pavel. Obecné výklady o procesních úkonech. In: ŠÁMAL, Pavel, MUSIL, Jan, KUCH TA, Josef a kol. Trestní právo procesní. 4., přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 258. 32 FIALA, Zdeněk, MATES, Pavel. Aplikační problémy spojené s § 66 odst. 2 TrŘ. Trestněprávní revue. Praha: C. H. Beck, 2023, roč. XXII, č. 4, s. 212. 33 PRÁŠKOVÁ, Helena. Základy odpovědnosti za správní delikty. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 151. 34 Nález Ústavního soudu ze dne 23. 11. 1999, sp. zn. Pl. ÚS 28/98 (2/2000 Sb., N 161/16 SbNU 185).

238