ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

only in exceptional cases, which results firstly from the position of the Constitutional Court as a specific judicial body for the protection of constitutionality, which is not part of the system of courts, secondly, from the principle of subsidiarity of a constitutional complaint, which may be filed only against a final decision and other interference by public authorities with constitutionally guaranteed fundamental rights and freedoms, and thirdly, from the application of the principle of restraint in the interference of the Constitutional Court in the activities of other public authorities. The cassation intervention of the Constitutional Court has its place only in cases of a clear breach of mandatory provisions of sub-constitutional law in pre-trial criminal proceedings, when the criminal enforcement authorities (police officers, prosecutors) and courts exceeds the constitutional or statutory procedural framework, and the defects established by it, or their consequences, cannot be eliminated in any way in the system of criminal enforcement authorities, especially general courts, which occurs especially in the case of a manifest denial of justice (denegatio iustitiae). Such a situation arises in the event of non-compliance with any of the three requirements imposed on a decision on the seizure of property from the perspective of the constitutional framework, according to which the decision must have a legal basis [Article 2(2) of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms], must be issued by a competent authority [Article 2(2) and Article 38(1) of the Charter] and cannot be an expression of arbitrariness [Article 1(1) of the Constitution of the Czech Republic and Article 2(2) and (3) of the Charter]. Other reasons may lie in the inadequate reasoning of the decision to seize the case, or in the delay and inaction in deciding on the requests for the return of the seized items, or in the constitutionality of the failure to refer a question for a preliminary ruling to the Court of Justice of the European Union. 1.1 Úvod Zajištění věcí v trestním řízení se nyní po novele trestního řádu provedené zákonem č. 55/2017 Sb. (s účinností od 18. 3. 2017), která především vložila do zákona nový pododdíl 1 (nazvaný „Společné ustanovení“), jehož obsahem je nové ustanovení § 77b trestního řádu, jež vymezuje společně pro všechny typy zajištění věcí pojem věc důležitá pro trestní řízení , jíž se rozumí věc, která a) může sloužit pro důkazní účely, b) je nástro jem trestné činnosti, c) je výnosem z trestné činnosti, nebo d) je náhradní hodnotou za věc uvedenou v písmenech b) a c). Podle § 77b odst. 2 trestního řádu podléhá-li zajištění věc, která je součástí majetku ve svěřenském fondu nebo v podílovém fon du, zajistí se svěřenskému správci nebo obhospodařovateli podílového fondu. Není-li známo, komu věc důležitá pro trestní řízení patří, zajistí se bez uvedení osoby, jíž byla zajištěna; v opatření se uvede, kdy a kde a z jakého důvodu k zajištění věci došlo. Vzhledem k tomu, že zákon zná i další důvody zajištění věcí v trestním řízení , zejmé na zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného podle § 47 a násl. trestního řádu a také zajištění majetku obviněného k výkonu peněžitého trestu podle § 344a trestního řádu či zajištění majetku obviněného nebo jeho části k výkonu trestu propad nutí majetku podle § 347 a násl. trestního řádu nebo zajištění majetku obviněného či

9