DŮKAZNÍ PROSTŘEDKY A JEJICH PŘÍPUSTNOST ZEJMÉNA SE ZAMĚŘENÍM NA KAMEROVÉ SLEDOVÁNÍ / Jakub Morávek (ed.)

toalety, umývárny apod. Odůvodněním tohoto zákazu je enormní narušení soukromí zaměstnance, které nelze ospravedlnit žádným zájmem zaměstnavatele. 14 Takový mo- nitoring by dokonce představoval trestný čin dle ustanovení § 201a Trestního zákoní- ku (německy Strafgesetzbuch, dále jen „StGB“) postihující narušení osobního prosto- ru fyzické osoby prostřednictvím obrazových záznamů. Rovněž se za trestný čin dle ustanovení § 201 StGB (narušení důvěrnosti slova) považuje pořizování zvukových nahrávek zaměstnance. V případě, že kamera umož- ňuje pořizovat i zvukový záznam, musí být tato funkce před nainstalováním kamery nenávratně odstraněna nebo vypnuta. 15 Zaměstnavatel má rovněž povinnost informovat zaměstnance o instalovaní video- kamer na pracovišti, a to v rozsahu stanoveném nařízením GDPR. 2.3.2 Skryté sledování zaměstnanců Dle judikatury je skryté sledování zaměstnanců považováno za zásadně nepřípust- né, a to z důvodu jeho závažného zásahu do soukromí zaměstnance. 16 Jelikož by však v některých situacích zákaz tajného monitoringu představoval nepřiměřenou zátěž pro zaměstnavatele a jeho oprávněný zájem na ochraně svého majetku, byly stanoveny podmínky, za kterých je takové sledování možné. Tyto předpoklady vypočítává ustanovení § 26 odst. 1 BDSG, ve kterém je výslovně stanoveno, že tajně lze zaměstnance sledovat pouze v případě, že existují objektivní okolnosti zakládající podezření, že některý ze zaměstnanců spáchal trestný čin, při- čemž pro zaměstnavatele musí být skrytý monitoring jedinou (poslední) možností, jak zjistit identitu pachatele (tedy že mírnější prostředky jsou již vyčerpány nebo se jeví jako zcela neefektivní). Současně musí být respektováno v co největší možné míře právo zaměstnance na ochranu soukromí a jeho osobnosti, a to zejména při určování rozsahu a způsobu sledování. Dle výše uvedeného ustanovení lze tajné sledování použít pouze za účelem zjištění a prokázání spáchání trestného činu (např. krádeže, zpronevěry či jiného podvodu), 17 judikatura následně rozšířila možnost využití skrytých videokamer i na případy závaž- 14 Komentář k § 26 BDSG z BeckOK DatenschutzR/Riesenhuber , 29. Ed. 1. 8. 2019, BDSG § 26 Rn. 43- 51.1. 15 GRILLE, Ines, Welche Überwachungsmethoden des Arbeitgebers sind zulässig? [online]. [cit. 2020-01-15]. Dostupné z: https://www.heldt-zuelch.de/welche-ueberwachungsmethoden-des-arbeitgebers-sind-zulae- ssig/. 16 Např. rozsudek Zemského soudu v Kolíně ze dne 30. 8. 1996, sp. zn. 12 Sa 639/96 nebo rozsudek Zemského soudu v Baden-Württembersku ze dne 6. 5. 1998, sp. zn. 12 Sa 115/97. 17 Dle rozsudku BAG ze dne 26. 8. 2008, sp. zn. 1 ABR 16/07 bylo oprávněné zavést skryté kamery v centrále společnosti, kde byly tříděny dopisy, přičemž docházelo k nesrovnalostem mezi počtem dopisů přijatých danou centrálou a počtem dopisů předaných následně k doručení.

62