DŮKAZNÍ PROSTŘEDKY A JEJICH PŘÍPUSTNOST ZEJMÉNA SE ZAMĚŘENÍM NA KAMEROVÉ SLEDOVÁNÍ / Jakub Morávek (ed.)

4. Závěr Jak plyne z výše uvedeného příspěvku, německá právní úprava monitorování za- městnanců na pracovišti je poměrně komplikovaná a diferencovaná podle toho, zda se pracoviště nachází na veřejně přístupném místě či nikoli a zda se jedná o skryté nebo viditelné sledování. Velkou roli zde hraje rovněž judikatura BAG, která vymezuje kon- krétní mantinely monitoringu a reaguje na neustále se vyvíjející technologie v oblasti videokamer a pořizování záznamů. V případě, že zaměstnavatel nainstaluje na pracovišti videokamery v rozporu s právními předpisy, má zaměstnanec právo po něm požadovat ukončení sledování a odinstalování videokamer a rovněž i náhradu škody, resp. újmy, která mu tímto byla způsobena (německy Schadensersatzanspruch a Schmerzensgeldanspruch). Výše této náhrady škody, resp. újmy, se liší podle závažnosti zásahu do osobnosti a soukromí zaměstnance. Dle judikatury německých pracovních soudů se náhrada škody (újmy) pohybuje mezi 700 EUR do 1 500 EUR pro jednoho zaměstnance, 30 přičemž jedna z nejvyšších náhrad ve výši 25 000 EUR byla přiznána zaměstnanci pracovním sou- dem v Iserlohn, 31 kdy byl zaměstnanec vystaven monitorování po celou svou pracovní dobu.

30 JERCHEL, Kerstin, SCHUBERT, Jens M., Videoüberwachung am Arbeitsplatz – eine Grenzziehung. DuD – Datenschutz und Datensicherheit. (3/2015), S. 151-156. 31 Rozsudek pracovního soudu v Iserlohn ze dne 4. 6. 2008, sp. zn. 3 Ca 2636/07.

66