DŮKAZNÍ PROSTŘEDKY A JEJICH PŘÍPUSTNOST ZEJMÉNA SE ZAMĚŘENÍM NA KAMEROVÉ SLEDOVÁNÍ / Jakub Morávek (ed.)

SLEDOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ A PŘÍPUSTNÉ DŮKAZNÍ PROSTŘEDKY OPTIKOU EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA

Mgr. Lucie Matějka Řehořová 1

1. Úvod Následující text má za cíl prezentovat dílčí závěry výzkumného projektu k zastře- šujícímu tématu „přípustnost záznamů z kamerových systémů jako důkazních pro- středků a obecně k otázce předpokladů přípustnosti (legálnosti) důkazních prostředků pořízených prostředky moderní techniky“ prostřednictvím podrobnější analýzy reflek- tující otázku přípustných důkazních prostředků a sledování zaměstnanců v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. 2. Právní rámec ochrany soukromí Na úrovni regionální ochrany lidských práv je za jeden z nejefektivnějších systémů z pohledu mezinárodního práva považován systém fungující na půdě Rady Evropy, založený na podkladě Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod 2 , a to včetně jejího kontrolního mechanismu. Právní rámec ochrany soukromí a rodinného života na úrovni Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobodu dává článek 8, který dále prostřednic- tvím příslušných metod interpretace rozvádí a dotváří judikatura Evropského soudu pro lidská práva. Článek 8 Evropské úmluvy stanoví: 1) „Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence. 2) Státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země, předcházení ne- pokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných.“ 3 1 Mgr. Lucie Matějka Řehořová působí na Katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Práv- nické fakulty Univerzity Karlovy a zároveň jako advokátka v Praze. 2 Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (Evropská úmluva o lidských právech). Sjednána dne 4. 11. 1950, ratifikována Českou a Slovenskou federativní republikou dne 18. 3. 1992. Vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb. sdělením federálního ministerstva zahraničí. Dále také jen jako „Úmluva“ či „EÚLP“. 3 1) „ Everyone has the right to respect for his private and family life, his home and his correspondence . 2) There shall be no interference by a public authority with the exercise of this right except such as is in accor- dance with the law and is necessary in a democratic society in the interests of national security, public safety or the economic well-being of the country, for the prevention of disorder or crime, for the protection of health or morals, or for the protection of the rights and freedoms of others .”

67