DŮKAZNÍ PROSTŘEDKY A JEJICH PŘÍPUSTNOST ZEJMÉNA SE ZAMĚŘENÍM NA KAMEROVÉ SLEDOVÁNÍ / Jakub Morávek (ed.)

Podle španělského práva musí být zaměstnanci informováni o instalaci videokamer na pracovišti, jakož i o jejich přesném umístění. Toto ustanovení nebylo zaměstnava- telem v případě López Ribaldy dodrženo. Kamery navíc nemířily pouze na skupinu zaměstnanců, kteří byli v podezření, ale na všechny zaměstnance pracující u pokladen. Soud navíc konstatoval, že natáčení probíhalo po dlouhou dobu. V důsledku těchto faktorů bylo v ledu 2018 Senátem ESLP rozhodnuto (poměrem 6:1), že španělské orgány (a především tedy pracovní soudy) selhaly při ochraně práva na soukromý život podle článku 8 EÚLP, konkrétně bylo toto selhání vnímáno soudem jako nedostatečné nalezení spravedlivé rovnováhy mezi právem stěžovatelů na ochranu soukromí a prá- vem zaměstnavatele na ochranu jeho majetku. Velký senát svým konečným rozhodnutím (v poměru 14:3) zrušil rozsudek senátu a postavil se na stranu Španělska. Souhrnně soud konstatoval, že nedošlo k porušení článku 8, protože podle španělského práva existují dostatečné záruky, aby se zabránilo narušení soukromého života, a pracovní soudy řádně zohlednily všechny relevantní okolnosti, včetně délky trvání záznamu, veřejného charakteru sledovaného prostoru, opodstatněných důvodů záznamů a obecných informací o přítomnosti kamer. V závěrečné části rozsudku Soudní dvůr připouští, že zaměstnavatel nedodržel špa- nělské právo tím, že neinformoval zaměstnance o umístění všech nainstalovaných ka- mer (konkrétně kamer zaznamenávajících oblast pokladen). I přesto však soud dochází k závěru, že takové porušení není v rozporu s čl. 8 EÚLP a že zaměstnanci by v každém případě mohli požádat svého zaměstnavatele o náhradu škody u jiného španělského soudu, aby uspokojili škody způsobené protiprávním jednáním zaměstnavatele. Soud při aplikaci čl. 8 EÚLP odkázal na zásady již dříve stanovené ve věci Bărbulescu proti Rumunsku (stížnost č. 61496/08), aplikovatelné, mutatis mutan- dis, za okolností, za nichž by zaměstnavatel mohl na pracovišti zavést opatření pro sledování zaměstnanců prostřednictvím kamerového záznamu. Tato kritéria mus í zo- hledňovat specifičnost pracovněprávních vztahů, jakož i vývoj nových technologií, kte- rá by mohla stále intenzivněji zasahovat do soukromého života zaměstnanců. 13 V této 13 Rozsudek ESLP ze dne 5. 9. 2017, Bărbulescu proti Rumunsku, č. 61496/08. V této věci byl stěžovatel propuštěn ze zaměstnání, jelikož využíval počítač zaměstnavatele v pracovní době k soukromé písemné komunikaci s bratrem a snoubenkou v rozporu s vnitřními pravidly zaměstnavatele. K jeho propuštění do- šlo na základě toho, že zaměstnavatel ve stanovených dnech monitoroval písemnou konverzaci stěžovatele vedenou skrze program pro okamžité posílání zpráv Yahoo Messenger, který měl stěžovatel využívat pro komunikaci s klienty v rámci výkonu svého zaměstnání. Výpisy dané konverzace posloužily jako podklad pro ukončení pracovního poměru stěžovatele i jako důkaz v navazujících řízeních na neplatnost rozvázání pracovního poměru před vnitrostátními soudy, které byly pro stěžovatele neúspěšné. Ve vztahu k věci samé ESLP zdůraznil, že musí zkoumat, zda stát s ohledem na pozitivní závazky ve smy- slu článku 8 zachoval spravedlivou rovnováhu mezi stěžovatelovým právem na ochranu soukromého života a korespondence a zájmy zaměstnavatele. Za klíčové proto považoval posouzení přiměřenosti monitorování písemné komunikace stěžovatele. Soud poznamenal, že námitku zásahu do soukromého a rodinného života zkoumaly již vnitrostátní soudy, které vycházely z toho, že zaměstnavatel ke zprávám získal přístup s očekáváním, že jde o pracovní komunikaci, o čemž ho stěžovatel ujistil. Soud rovněž

71

Made with FlippingBook - professional solution for displaying marketing and sales documents online