Scripta Juridica 5: KODIFIKACE A ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

ní ozbrojeného boje (cessation of hostilities, formal cease-fire) budou pojednány níže. (iii) Také se neřídí Vídeňskou úmluvou (1969) sjednávání tacitních smluv (agreements not in written form) , a to podle výslovného ustanovení jejího čl. 3. Konsensus se v případě tacitních smluv totiž vytváří konkludentním chováním zainteresovaných stran (agreement by prolonged conduct, actes concluants) , čímž se pak eviduje samo toto chování. Jde tu o výslednici vzájemného chování reálného , jež nevyvolává žádné pochybnosti (unmistakable conduct) . Také nejde o pouhý tichý, tedy mlčky projevený souhlas (tacit acquiescence) , jímž smlouva nemůže vzniknout, byť by se i předpokládalo, že takovýto mlčky projevený sou- hlas byl vzájemný. Tacitních smluv takto ad hoc sjednaných je nespočet a nezříd- ka jim ani nauka nevěnuje pozornost jakožto formě smluv , protože se tu zajímá o chování jako takové, tedy též z hlediska případné jeho protiprávnosti. (iv) Dále Vídeňská úmluva o smluvním právu (1969) ve svém čl. 73 stano- ví, že se její ustanovení nedotýkají žádné otázky v problematice sukcese stá- tů, odpovědnosti států, jakož i neprejudikují žádnou otázku, která by mohla vzniknout ve spojitosti s vypuknutím nepřátelství mezi státy. 4 Smyslem této stipulace je skutečnost, že se v těchto thematických oblastech smlouvy uzavírají způsobem odlišným. Tak u sukcese států se tam objevující základní instru- ment, a to tzv. nástupnická dohoda (devolution agreement) , sjednává na prin- cipu „oferta a akceptace“. V oblasti odpovědnostní problematiky je dominu- jící formou rozhodnutí objektivních orgánů, které má však smluvní základ, neboť mu musí předcházet sjednání kompromisu (compromis) , tedy smlouvy, jejíž sjednání má nejrůznější podobu. Pokud jde o situaci, danou vypuknutím nepřátelství mezi státy, není k aplikování požadavek, vyjádřený v čl. 52, že smlouva nesmí být sjednána za podmínek uchylování se k síle, což naopak jsou veškerá negotia belli . Odlišná je pak okolnost, kdy jde o sjednání smlouvy o právních následcích postihujících agresora, jak výslovně stanoví čl. 75. 5 Jakkoli je formulace před- mětného článku dost vágní, protože nevyjadřuje důsledky současného donuco- vacího systému kolektivní bezpečnosti OSN − je-li ovšem též akceschopný −, kterýžto systém jakékoli smluvní ujednání s agresorem už pojmově vylučuje, 4 Art. 73 − Cases of State succession, State responsibility and outbreak of hostilities − The provisions of the present Convention shall not prejudge any question that may arise in regard to a treaty from a succession of States or from the international responsibility of a State or from the outbreak of hostilities between States. 5 Art. 75 − Case of an aggressor State − The provisions of the present Convention are without prejudice to any obligation in relation to a treaty which may arise for an aggressor State in consequence of measures taken in conformity with the Charter of the United Nations with reference to that State‘s aggression.

68

Made with FlippingBook Ebook Creator