ŠAVŠ Studie 2022 (6)

Týká se přitom všech odvětví, politik a činností EU. Klíčovým cílem, na kterém se členské státy EU dohodly, je snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55% ve srovnání s rokem 1990. Na rozdíl od minulosti byl tento cíl přímo vtělen do právního řádu EU v podobě Klimatického zákona EU 7 , se kterým v polovině roku 2021 souhlasily všechny členské země EU (s výjimkou Bulharska, jež se zdrželo hlasování). 3.2 Evropské nástroje v boji se změnou klimatu týkající se automobilového průmyslu Jednou z hlavních součástí Zelené dohody pro Evropu je iniciativa „Udržitelná a inteligentní mobilita“. V jejím rámci by EU chtěla snížit emise z dopravy do roku 2050 o 90%, zavést přísnější normy pro znečišťování ovzduší automobily a podpořit alterna tivní paliva v dopravě. Základními nástroji v boji proti klimatu a znečišťování ovzdu ší v oblasti automobilového průmyslu jsou emisní limity CO 2 pro osobní automobily a dodávky uváděné na trh, dále emisní normy EURO, ale také např. regulace dodavatelů paliv (povinné přimíchávání biosložky do paliv pro spalovací motory), podpora výstav by infrastruktury pro alternativní paliva a nově i téma udržitelných financí a taxonomie. Mimo to si závazky ohledně uhlíkové neutrality nebo konce prodejů aut na spa lovací motory dávají i některé státy (např. Spojené království plánuje ukončit prodeje aut na spalovací motory v roce 2030), a mají je prakticky i všechny hlavní automobilky. Box: Teoretické přístupy z ekonomie životního prostředí Ekonomie životního prostředí se jako samostatný obor vyčlenil zhruba v polovi ně 20. století. Zkoumá, jak ekonomické aktivity ovlivňují životní prostředí, jaké jsou nástroje pro úpravu těchto vztahů a jak regulace životního prostředí dopadá na hlav ní makroekonomické ukazatele. V historickém vývoji ekonomie životního prostředí je možné rozlišit dva proudy: 1. Environmentální ekonomie – navazuje na neoklasickou ekonomii, soustředí se na efektivní alokaci vzácných zdrojů, tedy na potřeby lidí (stranu poptáv ky); 2. Ekologická ekonomie – vychází z klasické ekonomie, zaměřuje se na envi ronmentální důsledky ekonomických rozhodnutí („ekonomika je jen sub systémem celého ekosystému), na cost-benefit analýzu přírodních zdrojů (nabídku). Životní prostředí je z pohledu ekonomické teorie tzv. čistě veřejným statkem, tedy jedince ani skupinu osob nelze vyloučit ze spotřeby a zároveň spotřeba jedince nesnižuje užitek ostatních z tohoto statku. Proto jsou veřejné statky všem volně a bezplatně do stupné (a to jak veřejná „dobra“, jako např. čistý vzduch, tak veřejná „zla“, která přenáše jí náklady jednotně celé skupině lidí – např. skleníkový efekt). Pokud se environmentál ní statky stávají nedostatkovými a mezi uživateli se objevuje rivalita ve spotřebě, dochází podle teorie k tržnímu selhání (známý je mj. koncept „tragédie obecní pastviny“), kdy 7 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“)

101