Automobilový průmysl a trh vozidel v globální perspektivě

5 250 EUR za PHEV a 10 350 EUR za BEV; při sešrotování vozu staršího 15 let (do max. 50% pořizovací ceny vozu).

Rumunsko

Dotační systém: až 4 500 EUR pro vozidla BEV.

Slovinsko

Motivační program (MOVES III) v letech 2021–2023: Automobily (M1) pro soukromé osoby, živnostníky, zaměstnance v adminis trativě: až 4 500 EUR (se šrotovným 7 000 EUR) pro vozidla BEV a FCEV, 2 500 EUR (se šrotovným 5 000 EUR) pro vozy PHEV; maximálně do ceny vozu 45 000 EUR. BEV a vodíkové vozy mají vyjímku z DPH, maximálně do ISK 1 320 000 (9 170 EUR) na jeden vůz. Podporovány jsou také půjčovny aut.

Španělsko

Island

Zdroj: ACEA V návaznosti na americký daňový balíček Inflation Reduction Act z roku 2022 (The White House, 2023) se v roce 2023 i EU odhodlala pro vytvoření průmyslové po litky, která podpoří výrobu elektromobilů a rozvoj bateriového průmyslu skrze tzv. Net Zero Industry Act. V době psaní této kapitoly (srpen 2023) se zatím jednalo pouze o návrh, který Evropská komise vydala v březnu 2023. Není ovšem důvod pochybo vat, že v hrubých rysech bude zde formulovaná politika aplikována. Návrh stanovuje do roku 2030 indikativní plán pro budování výrobních kapacit, vedoucí ke splnění kvó ty domácí produkce na území EU pro osm klíčových strategických technologií, kam bateriový průmysl řadí, a má pokrývat až 90% evropské spotřeby baterií při výrobě elek tromobilů. Diskutuje se taktéž nad rozvolněním pravidel veřejné podpory jednotlivých Čína doposud v environmentálních politikách následovala kroky EU a USA. Příkladem mohly být regulace emisí znečišťujících látek obdobné normám EURO, které Čína zaváděla s pěti až desetiletým odstupem po datu zavedení v EU. V roce 2023 však vstoupily v platnost aktualizované normy China 6b (U.S. Department of Commerce, 2023), které ve světle vyjednávání o budoucí podobě normy EURO 7 vypadají více ambiciozní. Z pohledu CO 2 limitů se za ekvivalentní považuje regulace spotřeby paliva, která v Číně zavádí poměrně přísné limity pro rok 2025 a 2030. V mnoha ohledech tak Čína v posledním desetiletí předbíhá regulatorní prostředí svých globálních konkurentů a zvyšuje tlak na rozvoj elektromobility, kterou ve svých Pětiletých plánech stanovuje za strategickou oblast už od roku 2001 (Wachtmeister, 2013). To se odráží i v konkrét ních vládních strategiích posledních let. Čínské ministerstvo průmyslu a informačních technologií v roce 2016 představilo plán rozvoje automobilového průmyslu s názvem Technology Roadmap for Energy Saving Vehicles and New Energy Vehicles (GIZ, 2018). Nová energetická vozidla (NEV) zahrnují bateriová elektrická vozidla (BEVs), elektrická vozidla s palivovými články a plug-in hybridní elektrická vozidla (PHEVs). Cílem země je zvýšit celkovou výrobu vozidel v Číně na 35 milionů v roce 2025, z čehož 15% by měly být NEV. Do roku 2030 se má podíl NEV v nově vyrobených vozidlech zvýšit na 40%.Dle aktua lizované „roadmapy“ z přelomu roku 2020/2021 pak k roku 2035 mají NEV dosahovat států pro průmyslový sektor (Evropská komise, 2023). 3.2 Regulace a podpora elektromobility v Číně

57