SLP 01 (2013)

přímým a stálým kontaktům s živými silami jejich země, orgány státu jsou v zásadě v lepší pozici než mezinárodní soudce“, aby se vyjádřily k přesnému obsahu pojmů jako veřejný pořádek, nezbytnost omezení atd. 33 Není proto náhodou, že má doktrína margin of appreciation nejnověji výslovně do- stat do připravovaného revizního Protokolu č. 15 k Evropské úmluvě, aby doplnila preambuli Evropské úmluvy. 34 Dalším důsledkem této povahy lidských práv je konflikt mezi různými právy a/ nebo legitimními zájmy, který musí často Evropský soud pro lidská práva (podobně jako jiné lidskoprávní judiciální orgány) řešit. Jedná se např. o konflikt mezi právem na soukromí a právem na bezpečnost, který se zvláště akcentoval v posledním desetiletí v kontextu boje proti terorismu (po 11. 9. 2001). Již dříve ovšem judikatura musela podobné problémy řešit, např. v otázce, zda mají vězeňské orgány právo kontrolovat korespondenci vězňů (zásah do práva na soukromí) s ohledem na zájmy bezpečnosti a ochrany pořádku. ESLP např. ve věci Silver hledal rovnováhu mezi legitimními zá- jmy veřejného pořádku a bezpečnosti a zájmy rehabilitace vězňů. 35 Pochopitelně se právě toto vyvažování konfliktních práv a zájmů stalo častou sou- částí interpretace a aplikace lidských práv příslušnými soudními orgány na národní a mezinárodní úrovni. Zvláště důležité je toto posuzování také tam, kde jde výjimky a derogace z lidských práv. Většina lidských práv není a ani nemůže být brána jako absolutní. Opět lze vzít jako příklad Evropskou úmluvu o lidských právech, v níž je velmi zřetelně zabudované schéma právo – derogace. 36 Přesněji řečeno, v Evropské úmluvě je třeba rozlišovat mezi derogací a výjimkou, i když v obou případech se posuzuje ne- zbytnost a proporcionalita. Derogace ve smyslu čl. 15, tedy možnost smluvní strany přijmout „v případě vál- ky nebo jiného veřejného ohrožení státní existence“ opatření směřující k dočasnému odstoupení od závazků stanovených v Úmluvě (kromě čl. 2, čl. 3, čl. 4 odst. 1 a čl. 7) je velmi výjimečné, v praxi zřídka používané omezení lidských práv. Naproti tomu vý- jimky, které jsou zabudované do druhých (popř. třetích) odstavců článků 2, 4, 8 až 11 Úmluvy, jakož i do některých článků protokolů k EÚLP, jsou relativně početná ustano- vení, kterými se Evropský soud musí rutinně zabývat. ESLP zde vypracoval a rutinně požívá třístupňový test přípustnosti omezení chráněných práv. Takové opatření musí (a) být stanoveno zákonem, (b) směřovat k zajištění legitimního cíle (např. „v zájmu národní bezpečnosti, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví a morálky,

33 ESLP, Handyside v. UK, rozsudek z 7. 12. 1976, § 48. Srov. obecně Koskenniemi, M.: op. cit., s. 147-148; ŠTURMA, P.: op. cit., s. 357. 34 Draft Protocol No. 15, dok. GT-GDR-B(2012)R1, Addendum (14. 9. 2012).

35 ESLP, Silver et al. v. UK, rozsudek z 25. 3. 1983. 36 Srov. KOSKENNIEMI, M.: op. cit., s. 146.

16