SLP 01 (2013)

͸. NĚKOLIK POZNÁMEK K PRÁVNĚTEORETICKÝM ASPEKTŮM LIDSKÝCH PRÁV

JUDr. Pavel Ondřejek, Ph.D.*

ͭ. Úvodní (zejména terminologické) poznámky Jelikož v dalším textu budu používat různé pojmy, jako např. základní práva, lidská práva, základní svobody, atd., je podle mého názoru hned v úvodu vhodné učinit terminologickou poznámku o rozlišování významů jednotlivých příbuzných termínů, s nimiž se lze v současném diskurzu týkajícím se lidských práv setkat: Na prvém místě je třeba připomenout ustálenou německou doktrínu, podle níž je pojem „lidská práva“ (v němčině Menschenrechte ) používán vždy, pokud je pouka- zováno na prepozitivní základ těchto práv. 38 Pojmem „základní práva“ ( Grundrechte ) naproti tomu označujeme ta lidská práva, která jsou zakotvená v pozitivním právu (ústavě, listině práv). 39 Je možné, že německou ústavní doktrínou se inspiroval i československý ústavodárce při přijímaní ústavního katalogu lidských práv, který byl označen jako Listina „základ- ních práv a svobod“. Při bližším pohledu však zjistíme, že další systematika již plně německé doktríně neodpovídá: hlava II Listiny nese název „lidská práva a základní svobody“ a její první oddíl: „základní lidská práva a svobody“. Vysvětlení této terminologie Listiny nalezneme ve stenozáznamech ze schvalování Listiny ve Federálním shromáždění. V této souvislosti lze odkázat na projev předsedy Slovenské národní rady F. Mikloška , který odůvodnil terminologii druhé hlavy Listiny v projevu před Federálním shromážděním ČSFR dne 8. ledna 1991 takto: „ Hlava dru- há diferencuje medzi ľudskými právami a základnými slobodami. K prvému okruhu za- raďuje tie práva, ktoré človeka charakterizujú ako ľudskú bytosť, napr. právo na život, ne- dotknuteľnosť osoby, právo na zachovanie ľudskej dôstojnosti, cti, ochrana mena. Vzhľadom na ich význam sa návrh ústavného zákona pokúša ich vymedziť čo najexaktnejšie vrátane stanovenia hraníc ich obmedzenia len zákonom. K druhému okruhu patrí napr. sloboda pohybu a pobytu, sloboda zmýšľania atď. “ 40 * Autor je odborným asistentem na katedře teorie práva a právních učení Právnické fakulty UK v Praze. Tento text vznikl na základě mého příspěvku na workshopu Výzkumného centra pro lidská práva Univerzity Karlovy v Praze (projekt č. 204006/2012), který se konal dne 14. června 2012 na pražské Právnické fakultě. 38 STERN, K. a kol.: Das Staatrecht der Bundesrepublik Deutschland, svazek III/1, Allgemeine Lehren der Grundrechte . Mnichov: C.H. Beck, 1988, s. 43. 39 Ibid. I v anglické literatuře se můžeme setkat s pojmy stejného obsahu – „human rights“ a „fundamental rights“, či „constitutional rights“ – viz FLEINER, T., BASTA FLEINER, L. R.: Constitutional Democracy in a Multicultural and Globalised World . Berlin, Heidelberg: Spinger, 2009, s. 135. Jedná se však zejména o překlady děl z německého jazyka, nejde tedy o původní anglicky psaná díla. 40 Stenozáznam projevu F. Mikloška je dostupný na internetu: http://www.psp.cz/eknih/1990fs/slsn/ stenprot/011schuz/s011003.htm.

19