SLP 01 (2013)

Podobně se k terminologii druhé hlavy Listiny staví i společný zpravodaj výbo- rů Sněmovny národů Federálního shromáždění a pozdější soudce českého Ústavního soudu V. Ševčík : „ V hlavě druhé upravuje Listina lidská práva a svobody, která vzhledem k její povaze jsou pokládána za základní. Celá materie je zde rozdělena do dvou oddílů, z nichž první upravuje základní lidská práva a svobody a druhý práva politická. Odlišná terminologie názvu hlavy a v názvu prvního oddílu není náhodná. Jí se chce vyjádřit spíš osobnostní charakter práv a svobod v oddílu prvním, zatímco politická práva, upravená ve druhém oddílu jako práva, jsou spíše kolektivní a spolu s nimi ve svém souhrnu vytváří lidská práva a základní svobody .“ 41 Z výše podaných vysvětlení lze dospět k názoru, že při vzniku Listiny byl pojem „základních“ práv používán v kontextu těch lidských práv, která jsou považována za zá- sadní, a tedy hodna ústavní ochrany. Pojem „základní lidská práva“ je pak podmnožina těchto práv, která se vztahují k jednotlivci (jakožto individuu), a odlišují se tak od práv kolektivních. Přes terminologickou přesnost německé doktríny je třeba zdůraznit, že odlišování lidských a základních práv je typické právě pro německou právní vědu, nikoliv však univerzálně. Jiné právní řády totiž operují s vlastní terminologií; klasickým příkladem je mezinárodní právo veřejné, které operuje nejčastěji s obecným pojmem lidských práv (human rights, Menschenrechte, droits de l’homme) , nikoliv s pojmem práv základ- ních, která jsou chráněna na úrovni států. 42 Závěrem lze souhlasit s J. Boguszakem , že je účelné v úvodu charakterizovat, který pojem lidských práv máme na mysli – J. Boguszak se přidržuje Listiny, když za lidská práva v užším slova smyslu označuje ta práva, která jsou uvedena v hlavě druhé LZPS. 43 Pokud jde o distinkci pojmů „právo“ a „svoboda“ – zde lze odkázat na klasické dílo amerického teoretika Wesley Newcomb Hohfelda . Ten se proslavil svým úsilím o redukci všech právních pojmů a kategorií na nejmenší strukturální prvky. Věřil, že analýzou právních pojmů lze dospět k řešení všech praktických problémů v právu. 44 Hohfeldovo stěžejní dílo je obsaženo v článku Fundamental Legal Conceptions as Applied in Legal Reasoning . 45

41 Stenozáznam projevu V. Ševčíka je dostupný na internetu: http://www.psp.cz/eknih/1990fs/slsn/ stenprot/011schuz/s011004.htm. 42 Viz STERN, K.: Idee der Menschenrechte und Positivität der Grundrechte. In: ISENSEE, J., KIRCHHOF, P. (eds.): Handbuch des Staatsrechts der Bundesrepublik Deutschland , Heidelberg: C. F. Müller Juristische Verlag, 2000, s. 35 a násl. 43 BOGUSZAK, J.: Diferenciace lidských práv. Právník , č. 3, 2000, s. 254. 44 HARRIS, J. W.: Legal Philosophies . 2. vyd., London: Butterworth, 1997, str. 84. 45 Poprvé publikováno ve dvou samostatných článcích na stránkách časopisu Yale Law Journal , roč. 23, 1913 (s. 15-50) a roč. 26, 1917 (s. 710-770).

20