SLP 01 (2013)

Zde je vhodné připomenout tezi P. Holländera o principu úměrnosti předmětu vý- kladu a podílu předvědění interpreta. 54 Vzhledem k tomu, že se interpret – právník – nemůže při interpretaci základních práv často spolehnout na jejich textové vyjádření, neboť toto vyjádření je velmi vágní, musí se podle mého názoru při řešení tzv. obtíž- ných případů aplikace práva ( hard cases ) 55 obrátit zejména k doktríně, neboť ta by měla vytvářet základ jeho předvědění. 56 Na praktickém příkladu odůvodnění dvou nálezů českého Ústavního soudu týkající se sociálních práv, která vykazují oproti jiným základním právům jistá specifika, 57 lze poukázat význam teorie: zatímco v senátním nálezu z února 2007 soud konstatoval: „systematicky je … ustanovení řazeno do kategorie práv sociálních, která jsou pova- žována spíše za součást ústavního soft law.“ 58 Naproti tomu o rok později hodnotil Ústavní soud sociální práva v nálezu rušícím tzv. karenční dobu nemocenského ná- sledovně: „… Specifický charakter sociálních práv v žádném případě neznamená, že by jimi zákonodárce nebyl vázán. Zakotvení jejich existence v Listině znamená, že při zákonné úpravě musí být zachován jistý minimální standard těchto sociálních práv. V žádném případě tedy nesmí dojít k faktickému popření toho kterého sociálního práva, protože je zároveň třeba dostát principům stanoveným v Listině. Míru jejich dodržení je třeba posuzovat v každém jednotlivém případě realizace těchto práv zá- konnou úpravou.“ 59 Mezi oběma závěry nálezů Ústavního soudu podle mě existuje logický rozpor. Podle mého názoru lze povahu sociálních práv diskutovat v kontextu rozdílných teorií lid- ských práv, přičemž nalezení adekvátní teorie sociálních práv vyžaduje hlubší znalosti Lidská práva bezpochyby patří k fenoménům, které jsou zkoumány řadou huma- nitních oborů (filosofie, právo, politologie, sociologie, atd.). Následující koncepce se budou věnovat zejména jejich aplikaci, přičemž v otázkách povahy a funkcí těchto 54 HOLLÄNDER, P.: Ústavněprávní argumentace. Ohlédnutí po deseti letech Ústavního soudu. Praha: Linde, 2003, s. 60. 55 K vymezení a pojetí obtížných případů aplikace práva viz zejm. KÜHN, Z.: Aplikace práva ve složitých případech. K úloze právních principů v judikatuře . Praha: Karolinum, 2002. 56 Srov. též MAHLMANN, M.: Grundrechtstheorien in Europa – kulturelle Bestimmtheit und universeller Gehalt. Europarecht , č. 4, 2011, s. 477. Zde je však třeba připomenout, že teorie základních práv nejsou jediným komponentem, který je součástí předvědění interpreta při interpretaci základních práv. Podobně k otázce předvědění a jeho roli při interpretaci práva viz zejm. LAJSEK, V.: Vliv Vorwissen , Vorverständnis a hunch theory na rozhodování soudců. Právník , č. 6, 2012, s. 586-604. 57 Srov. zejm. komentář J. Wintra k článku 41 Listiny – in WAGNEROVÁ, E. a kol.: op. cit., s. 831-843 anebo sborník WINTR, J., ANTOŠ, M. (eds.): Sociální práva . Praha: Leges, 2011. 58 Nález Ústavního soudu ze dne 20. 2. 2007, sp. zn. II. ÚS 586/06 (styk dítěte s původním otcem, jehož otcovství bylo popřeno). 59 Nález Ústavního soudu ze dne 28.3.2008, sp. zn. Pl. ÚS 2/08 (reforma veřejných financí – část sociálního zabezpečení). okolností vzniku Listiny a hledání účelu těchto práv. ͯ. Příklady teoretických koncepcí základních práv

23