SLP 01 (2013)

práv v moderní společnosti lze odkázat na kapitolu J. Kysely v monografii A. Gerlocha , P. Šturmy a kol.: Ochrana základních práv na počátku 21. století . 60 Jedním ze specifik aplikace lidských práv v ústavním právu je řešení jejich kolize na- vzájem anebo kolize těchto práv a veřejných zájmů pomocí principu proporcionality. 61 S tím souvisí další specifikum základních práv, které popisuje ve své teorii současný německý právní filosof Robert Alexy . Podle něho vystupují lidská práva v mnohých případech jako právní principy, které jsou způsobilé poměřování. 62 Ve své knize Teorie základních práv tak R. Alexy rozvíjí tezi o příkazech k optimalizaci, které lidská práva představují. 63 Optimalizace znamená, že aplikujeme-li lidská práva, vždy musíme usilovat o je- jich maximální realizaci, jinými slovy v situaci jejich omezení musí být tato omezení minimální. Prostředek, jakým lze dospět k minimalizaci omezování základních práv v případě jejich kolize navzájem anebo v případě kolize s ústavně chráněným veřejným zájmem, je pak aplikace výše zmíněného principu proporcionality. Další významnou teoretickoprávní koncepcí základních práv je jejich duální pova- ha – tj. povaha základních práv jakožto subjektivního práva stejně jako objektivního práva. Je nepochybné, že o základních právech se nejčastěji hovoří jako o subjektivních právech, 64 které má jednotlivec proti veřejné moci. Takto bývaly tradičně práva a svo- body chápány. 65 Za předchůdce soudobé koncepce základních práv jsou považovány různé výsady a privilegia, která bývala udělována panovníky poddaným 66 a měla rov- něž povahu subjektivních práv. 60 KYSELA, J.: V suterénu teorie lidských práv. In: GERLOCH, A., ŠTURMA, P. a kol.: Ochrana základních práv a svobod v proměnách práva na počátku 21. století v českém, evropském a mezinárodním kontextu. Praha: Auditorium, 2011, str. 86-98. 61 K tomu viz ONDŘEJEK, P.: Princip proporcionality a další modely řešení kolizí základních práv. Jurisprudence , č. 1, 2012, roč. 21, s. 13-21, KOSAŘ, D.: Kolize základních práv v judikatuře Ústavního soudu ČR. Jurisprudence , č. 1, 2008, s. 3-19. Ze zahraniční literatury nejpodrobněji viz BARAK, A.: Proportionality. Constitutional Rights and Their Limitations. Cambridge: Cambridge University Press, 2012 (překl. KALIR, D., hebrejský orig.: Nevo Publishing, 2010). 62 ONDŘEJEK, P.: op. cit., s. 13. 63 ALEXY, R.: A Theory of Constitutional Rights . Oxford : Oxford University Press 2002 (překlad J. Rivers, orig.: Theorie der Grundrechte . 3. vyd., Frankfurt am Main 1986), s. 188: „ Ústřední tezí této knihy, bez ohledu na její více nebo méně přesné formulace, je, že ústavní práva jsou principy a principy jsou příkazy k optimalizaci .“ 64 Pro účely tohoto příspěvku se přidržíme definice v české právní teorii – míra možnosti subjektu chovat se způsobem, který je předvídaný objektivním právem (viz GERLOCH, A.: Teorie práva . 4. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, s. 21). Samotný popis teorií subjektivních práv by vystačil na samostatný příspěvek. Viz přehledně k této problematice zejm.: KAMM, Frances M.: Rights, In: COLEMAN, J., SHAPIRO, S. (eds.): The Oxford Handbook of Jurisprudence and Philosophy of Law . Oxford: Oxford University Press, 2002, s. 476-513. 65 E. Wagnerová poukazuje na souvislost pojetí základních práv jako subjektivních práv a Jellinekovy koncepce negativního statusu jednotlivce – viz WAGNEROVÁ, E. a kol.: op. cit., str. 10. 66 STERN, K. a kol.: op. cit., s. 57 a násl.

24