SLP 01 (2013)

Evropské unie, vzbudil rozporuplné reakce 103 a je nutné jej proto podrobit kritickému hodnocení. ͭ. Výhrady vůči metodologii a argumentační přesvědčivosti při vytváření nového mechanismu ochrany lidských práv Nové mechanismy ochrany lidských práv, dokonce nová lidská práva, mohou být uvedeny v život různými způsoby. 104 Velmi zjednodušeně lze rozlišit z pozitivistického hlediska revoluční zakotvení požadavků majících lidskoprávní charakter ve formál- ních pramenech vnitrostátního nebo mezinárodního práva, a na druhé straně evoluční proces prosazování nových požadavků skrze doktrínu, soft-law anebo soudcovskou činnost (v případech, kdy soudní precedens nemá formálně povahu pramene práva). Zatímco první zmíněné způsoby staví na pozitivněprávní legalitě – lidská práva výslov- ně zakotvena v pramenech práva musejí být chráněna stejně, jako jsou dodržovány jiné platné právní normy, druhá skupina až do své pozitivizace v právním smyslu operuje především s argumenty legitimity, na jejichž přesvědčivost by měly být kladeny mno- hem vyšší nároky vzhledem k názorovému pluralismu tvořícímu jeden z pilířů demo- kracie, jak bude podrobněji rozebráno dále. To ovšem nezpochybňuje, že existující lidskoprávní katalogy jsou postaveny právě na předchozích filosofických, historických a dalších „nepozitivistických“ základech. Předmětný Heidelberský návrh sám sebe charakterizuje ambivalentně: na jedné straně odmítá, že by jakkoliv rozšiřoval působnost platného evropského práva, jak je zakotveno v primárních pramenech evropského práva, na straně druhé autoři výslovně „nabízejí“ Soudnímu dvoru EU více pro-aktivní (ve smyslu pro-lidskoprávní) inter- pretaci zakládajících smluv. 105 Tento postup odpovídá koncepci tzv. živé ústavy (angl. living constitution ), podle níž by nová, resp. mladší generace představující moc ústa- vodárnou neměla být vázána předchozím, byť ustáleným, výkladem. 106 Avšak přelo- mové důsledky, které by přijetí uvedeného návrhu mělo nejenom pro systém ochrany lidských práv, nutně vybízejí k pozornému zkoumání správnosti a korektnosti použití výchozích argumentů. Především jde o tvrzení založená na spojení dvou množin jednot- livě nekontroverzních základních práv : obecného politického práva na svobodu projevu a zvláštních práv občanů Evropské unie. Ochrana prvního jmenovaného vzhledem k dlouhé historické tradici, zakotvení v ústavách a mezinárodních smlouvách, jakož i rozvinuté judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, bezpochyby představuje platný závazek jak při aplikaci evropského práva, tak v ryze vnitrostátních situacích členských států Evropské unie. Zvláštní práva vyplývající z občanství Evropské unie 103 Srov. diskuse na webu verfassungsblog z poznámky č. 95. 104 K tématu vzniku ochrany nových lidských práv existuje rozsáhlá literatura, není však vlastním předmě- tem našeho zkoumání. 105 VON BOGDANDY et al.: op. cit., s. 491. 106 Ke sporu originalismu a teorie living constitution viz např. WHITTINGTON, Keith E.: Constitutional Interpretation. Textual Meaning, Original Intent, and Judicial Review. University Press of Kansas, Kansas, 1999. Knihu recenzoval Pavel Ondřejek v Časopise pro právní vědu a praxi č. 1/2012, s. 95 a n.

32