SLP 01 (2013)

ních závazků a rozhodování ústavních soudů. Můžeme na ně pohlížet i jako na určitý vývojový stupeň konsensu daného politického společenství. Ochrana lidských práv v Evropské unii má své nezastupitelné místo a přísnost poža- davků na výkon pravomocí přenesených dvaceti sedmi státy přirozeně vyplývá z požadav- ku, aby nedošlo k porušení nepřekročitelných mezí delegace pravomocí daných každou jednou národní ústavou. 144 Převrácení této logiky nejenomže nemá dle našeho názoru oporu v unijním právu, ale navíc by nesystematicky dále posilovalo Soudní dvůr vůči členským státům i jiným soudním instancím. Setkalo-li by se takové jednání Soudního dvora se zvýšeným odporem veřejnosti v členských státech, mohlo by to mít negativní dopady na vnímání lidských práv a současně vést k oslabování jejich legitimačního vlivu, který do jisté míry kompenzuje tvrzený demokratický deficit Evropské unie. 145 Žádoucí cíl heidelberského návrhu – možnost efektivně reagovat na nedostatky v ochraně práv zaručených Listinou základních práv Evropské unie i mimo oblast věcné působnosti evropského práva, je zpochybněn prostředky, jež k němu mají vést: 1.) argumentací velmi specifickým rozhodnutím Soudního dvora nezohledňujícím další vývoj; 2.) navázáním na nekontroverzní základní právo svobody projevu aniž by byly zohledněny odlišnosti v ochraně jiných práv; 3.) opomíjením právního a poli- tického kontextu, v němž evropské právo a unijní instituce působí.

144 Viz ONDŘEJKOVÁ, J.: op. cit., s. 108 a n. 145 Srov. GRIMM, D.: The Achievement of Constitutionalism and its Prospects in a Changed World. In: DOBNER, P., LOUGHLIN M.: The Twilight of Constitutionalism…, s. 3 a n.

40