SLP 01 (2013)

Ke změně v přístupu došlo dle Masaryka v 19. století, kdy si sociálně nejslabší vrstvy nejen uvědomily stav nespravedlnosti, ale radikalizovaly se v zájmu sociálního boje za skutečné či domnělé křivdy. 167 Filozofický základ teoriím o sociálním státu položili utopisté a socialisté 19. století. S jeho prvky se můžeme setkat koncem 19. století v Anglii, kde po nepokojích nezaměstnaných v letech 1886 a 1894 – 1898 začaly vlády formulovat programy veřejné pomoci a podpory jako nedílnou součást státní správy. V uvedeném období začínají být sociální instituce a sociální politika vůbec poprvé vnímány jako integrální součást společenského uspořádání, jako součást sociálního stá- tu. 168 Významná je jejich preventivní funkce. Nenastupují tedy až tehdy, když ostatní nástroje selžou, ale pomáhají tradičním institucím, aby neselhaly. Předválečná sociální politika však byla stále vnímána jako kolektivní nástroj, který „ nemůže a nesmí dbáti zájmů jedince, nýbrž musí dbáti jedině toho, aby funkční zájmy lidí ve společnosti byly uspokojovány způsobem trvale prospěšným celku. “ 169 Dalším významným impulzem ovlivňujícím vývoj sociálních práv bylo nesporně přirozené právo a mezinárodní uznání lidských práv. Byť i zde lze nalézt významné předchůdce, 170 zásadním impulzem se stalo období deziluze, totální destrukce a mo- rálního úpadku během druhé světové války. 171 Od této doby lze sledovat důraznější snahy o úpravu základních lidských i sociálních práv a jejich záruk na širší než národní úrovni a o unifikaci těchto právních úprav. 172 Lidská práva, jak stanoví Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, 173 „ se odvozují od přirozené dů- stojnosti lidské osobnosti “ a jsou považována za „rovná a nezcizitelná“ . 174 Jde o práva při- rozená, z čehož vyplývá, že člověk má na ně přirozený nárok a stát ani společnost mu je nepřiděluje, pouze je uznává, prohlašuje a potvrzuje. Uznání této přirozené důstojnosti 167 NĚMEC, B. (red.) Ottův slovník naučný nové doby, dodatky k velikému slovníku naučnému, díl šestý, sv. 1, Novina 1940, heslo sociální otázka a sociální politika. 168 K popularizaci pojmu sociálního státu (welfare state) došlo samozřejmě až později za II. světové války prostřednictvím arcibiskupa W. Templa. 169 NĚMEC, B. (red.) Ottův slovník naučný nové doby, dodatky k velikému slovníku naučnému, díl šestý, sv. 1, Novina 1940, heslo sociální politika. 170 V této souvislosti lze uvést např. anglický zákon z r. 1679 nazvaný „Habeas Corpus Act“ na ochranu osobní svobody občanů, potvrzující ustanovení listiny Magna charta libertatum, nebo „Deklaraci práv člověka a občana“ vyhlášenou v roce 1789 ve Francii. 171 LAUTERPACHT , H .: International Law and Human Rights. 1950. s. 416-417. citováno in BERNSTORFF, J.: The Changing Fortunes of the Universal Declaration of Human Rights: Genesis and Symbolic Dimensions of the Turn to Rights in International Law. The Euroepan Journal of International Law (2008) sv. 19, č. 5, s. 903-924. 172 V roce 1945 se konala v San Francisku konference o novém poválečném uspořádání světa, na níž byla koncipována Charta nové světové organizace. Článek 1 Charty výslovně stanoví, že k cílům této organi- zace patří „ podporování a posilování úcty k lidským právům a základním svobodám pro všechny bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka nebo náboženství“. 173 Srov. preambuli Mezinárodního paktu o občanských a politických právech vyhlášeného pod č. 120/1976 Sb. 174 Srov. preambuli Všeobecné deklarace lidských práv OSN vyhlášené Valným shromážděním 10. 12. 1948.

44