SLP 01 (2013)

vždy snaha preventivně zabránit zchudnutí cizinců z důvodu odjezdu z a návratu zpět do domovského státu. Významné zlepšení postavení migrantů přinesla zejména Úmluva MOP č. 143. Čl. 27 Mezinárodní úmluvy o ochraně práv všech migrantů a jejich rodinných přísluš- níků rozšiřuje poprvé působnost zásady rovného zacházení též na nelegální (neregistro- vané či neformální) migranty, v jejich případě se však jedná o aplikaci pouze některých ustanovení, v důsledku čehož požívají slabší ochrany svých práv. 186 Vedle rovnosti je ve výše zmíněných multilaterálních smlouvách identifikovatelná též snaha dosáhnout pro cizince nejvyššího možného pokrytí prostřednictvím sociálního systému hostitel- ského státu a upravit zachování nabytých či nabývaných práv. Příznačné je, že Česká republika ze zmíněných úmluv ratifikovala pouze Úmluvu MOP č. 19 o rovnocenném nakládání s cizími a domácími zaměstnanci ve věci od- škodnění pracovních úrazů, tedy úmluva, která se vlastně ani netýká cizinců migru- jících za prací, ale cizích zaměstnanců. 187 Neratifikovány tak zůstaly Úmluvy MOP č. 48, 188 97, 189 118, 190 143, 191 157 192 a především též Úmluva o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin. 193 Rovnost zacházení je vedle na migranty specializovaných úmluv upravená též v Úmluvě č. 102 o minimální normě sociálního zabezpečení. 194 Pokud jde o konkrétní závazky, pak čl. 68 Úmluvy č. 102 o minimální normě sociálního zabezpečení upravuje četné výjimky. Rovnost v zacházení s jinými státními příslušníky tak nemusí platit pro dávky nebo částečné dávky, které jsou výhradně nebo převážně financovány z veřej- ných prostředků, u přechodných úprav a též v případě soustav sociálního zabezpečení, které se zakládají na příspěvkové povinnosti a poskytují ochranu zaměstnancům, může být garance rovného zacházení učiněna závislým na existenci dvoustranné nebo více- 186 Nejedná se však o přímo použitelné ustanovení. Srov. Dupper, O.: Migrant Workers and the Right to Social Security, str. 29. 187 Srov. čl. 1 odst. 2 úmluvy publikované pod č. 34/1928 Sb. z. a n. 188 Ratifikovaly 3 členské státy EU, konkrétně Maďarsko, Slovinsko a Španělsko. 189 Ratifikovalo 6 členských států EU (Nizozemí, Německo, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko a Velká Británie. 190 Ratifikovalo 8 členských států EU (Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Irsko, Itálie a Nizozemí). 191 Ratifikovaly 4 členské státy EU (Itálie, Portugalsko, Slovinsko a Švédsko). 192 Ratifikovaly 2 členské státy EU (Španělsko a Švédsko). 193 Neratifikoval ostatně žádný členský stát EU. Čl. 27 Mezinárodní úmluvy o ochraně práv všech migrantů a jejich rodinných příslušníků rozšiřuje poprvé působnost zásady rovného zacházení též na nelegální (neregistrované či neformální) migranty, v jejich případě se však jedná o aplikaci pouze některých usta- novení, v důsledku čehož požívají slabší ochrany svých práv. Významná je též úprava práva migrujících pracovníků a jejich rodin na informace o podmínkách jejich přijetí, jejich právech a povinnostech podle zákonů a podle praxe v daném státě a o dalších záležitostech, jež jim umožní splnit správní a další for- mality v tomto státě [čl. 33 odst. 1 písm. b) cit. úmluvy]. Tohoto práva na informace se bohužel zatím nemohou migranti dovolat ani podle čl. 19 Mezinárodního paktu občanských a politických práv, ani podle čl. 19 Evropské sociální charty. 194 Úmluva byla publikována pod č. 461/1991 Sb.

47