SLP 01 (2013)

pisy týkající se mezd. Čl. 6 odst. 3 Sankční směrnice stanoví vyvratitelnou domněnku trvání pracovního vztahu v délce alespoň tři měsíců. Sankční směrnice též posiluje procesní postavení nelegálních migrantů. Členské státy jsou povinny zavést mecha- nismus, který zajistí, aby neoprávněně zaměstnaní občané třetích států mohli vznést nárok vůči svému zaměstnavateli a mohli se případně dožadovat výkonu rozhodnutí vůči zaměstnavateli, pokud jde o jakoukoli dlužnou odměnu, a to i v případech dob- rovolného i nedobrovolného navrácení. Členské státy jsou dále povinny zajistit, aby neoprávněně zaměstnaní občané třetích států mohli obdržet veškeré doplatky odměny, a to i v případech dobrovolného nebo nedobrovolného navrácení. Zaměstnavatel bude dále povinen doplatit částku rovnající se veškerým daním a příspěvkům na sociální zabezpečení, které by zaměstnavatel zaplatil v případě oprávněného zaměstnání občana třetího státu, včetně penále za prodlení a odpovídajících správních pokut (čl. 6 odst. 1 písm. b). 224 Ͱ. Národní úprava Právo na práci bylo upraveno v Ústavě z roku 1948, 1960 a je upraveno v Listině i dnes v podobě práva získávat prostředky pro své životní potřeby prací. 225 Zásada práva na práci má přinejmenším trojí význam – právo na zaměstnání (včetně práva nebýt rušen), právo udržet si zaměstnání a právo být zabezpečen pro případ nezaměst- nanosti. 226 ͺ.ͷ Právo na zaměstnání Ač obecně platí, že cizinci požívají v oblasti svých osobních a majetkových práv stej- ná práva a stejné povinnosti jako státní občané České republiky, jednou z významných výjimek je úprava přístupu na český pracovní trh. Cizího státního příslušníka, který není rodinným příslušníkem občana České republiky, 227 státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie, jeho rodinným příslušníkem, občanem zemí Evropského hospodářského prostoru (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko) či jeho rodinným příslušníkem nebo cizincem, jemuž byl udělen azyl, 228 doplňková ochrana či se nachází v jiné privilegované kategorii (např. rezident jiného členského státu Evropské unie), lze totiž zaměstnat, pouze disponuje-li platným povolením k zaměstnání a povolením k pobytu nebo zelenou či modrou kartou (ust. § 89 a násl. zákona o zaměstnanosti). 229 224 Sankční směrnice musela být transponována do práva členských států nejpozději 20. července 2011. 227 K diskriminaci rodinných příslušníků občana ČR srov. rozsudek NSS ze dne 23. července 2008, č. j. 4 Ads 40/2008-73. Dále např. též rozsudky NSS ze dne 31. října. 2011, č. j. 4 Ads 79/2011-115 nebo rozsudek NSS ze dne 11. listopadu 2011, č.j. 4 Ads 141/2011-83. 228 Srov. KOSAŘ, D.; MOLEK, P.; HONUSKOVÁ, V.; JURMAN, V.; LUPAČOVÁ, H.: Zákon o azylu, Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s. 411. Případně též žadatel o mezinárodní ochranu, po uplynutí 12 měsíců ode dne podání žádosti o udělení azylu. Srov. též čl. 14 odst. 2 směrnice č. 2003/86/ES. 229 Co se rozumí pro účely ochrany českého pracovního trhu „zaměstnáním“, konkretizuje ust. § 10 zákona o zaměstnanosti. K tomu ale rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 01. 2011, čj. 9 Ca 237/2008-47. 225 Nález pléna US sp. zn. Pl. ÚS 11/08, bod 28. 226 GALVAS, M. a kol.: Pracovní právo, s. 102.

54