SLP 01 (2013)

Základní podmínkou pro vydání povolení k zaměstnání cizinci je situace na trhu prá- ce a okolnost, že se jedná o volné pracovní místo, které s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo dočasný nedostatek volných pracovních sil nelze obsadit jinak (test pracovního trhu). Občanům třetích států je tak umožněn vstup na český trh práce pouze z důvodu doplnění chybějících domácích zdrojů k pokrytí poptávky po pracov- ních silách. Omezení přístupu skrze test pracovního trhu je obecně v pořádku. Vždyť ke zno- vuzavedení omezeného přístupu cizinců na český pracovní trh došlo s účinností od 1. 10. 1999 zákonem č. 167/1999 Sb. po velmi rychlém a kontinuálním růstu nezaměstnanosti z 4,3% v roce 1993 na 8,54% v roce 1999. 230 Problematická je ovšem polooficiální snaha krajských poboček Úřadu práce České republiky zvýšit zaměstnanost tuzemského obyvatelstva i za cenu neobsazení potřebných pracovních míst. Tato politika se nese v duchu hesla: není-li totiž možné dané místo obsadit registrovaným uchazečem o zaměstnání, nebude umožněno jej obsadit ani občanem třetího státu. Do tohoto přístupu naštěstí zasáhl dne 14. 11. 2011 Nejvyšší správní soud, když posílil postavení zaměstnavatelů a podmíněně též jejich budoucích zaměstnanců/ob- čanů třetích států. 231 Dle názoru Nejvyššího správního soudu znění ust. § 92 odst. 1 zákona o zaměstnanosti nedává Úřadu práce ČR možnost nezkoumat, zdali pracovní místo, pro které cizinec žádá o povolení k zaměstnání, je volným ohlášeným pracov- ním místem, které by bylo možné obsadit jinak. Jestliže se úřad práce ani nepokusil řádně ohlášené místo obsadit, nemůže tvrdit, že se jedná o obsažitelné pracovní místo. Nejvyšší správní soud s odkazem na změnu legislativní úpravy (došlo ke změně slovo- sledu v dané větě) 232 dovodil, že situace na trhu práce již nadále není předpokladem pro vydání povolení, ale pouze hlediskem, k němuž se má přihlížet v procesu vydávání povolení. „Pokud bylo pracovní místo, pro které cizinec žádá o povolení k zaměstnání, ohlášeno v souladu se zákonnými podmínkami, a nelze-li toto místo obsadit jinak s ohle- dem na požadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil, úřad práce vydá povolení k zaměstnání (§ 92 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti).“ Důvod takového jednání vysvětlili J. Stádník a P. Kieler v publikovaném článku. 233 Již samotný počet evidovaných uchazečů (který byl v daném případě cca. 3000) měl Pouze ve výjimečných případech se vstupu cizinců na trh práce nekladou administrativní překážky. Tak je tomu např. u cizinců rekrutovaných do posádky námořního plavidla (srov. ust. § 31 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, v platném znění), u nichž se nevyžaduje povolení k zaměstnání. 230 Srov. nařízení min. vnitra ČSSR publikované pod č. 6/1972 Věstníku FMV. 231 Srov. rozsudek č. j. 6 Ads 139/2011-82. V předmětném případě zaměstnavatel hledal zaměstnance/člena družstva k zaměstnání v oblasti správy nemovitostí na základě smlouvy. Úřad práce Brno - město po řád- ném ohlášení volného pracovního místa nevyslal žádného z evidovaných uchazečů o zaměstnání k zaměst- navateli, pouze zaměstnavateli sdělil celkový počet nekvalifikovaných uchazečů vedených u něj v evidenci. 232 Jak je ale poukázáno v STÁDNÍK, J.; KIELER, P.: Zaměstnávání cizinců v České republice dle závěru NSS, Práce a mzda 2012, č. 3 s. 43, tato legislativní změna nebyla s největší pravděpodobností výsled- kem cíleného legislativního úsilí. 233 STÁDNÍK, J.; KIELER, P.: op. cit., s. 40.

55