SLP 01 (2013)

Cizinci nebyli a ani v současné době nejsou uvedeni jako zvláštní skupina uchaze- čů o zaměstnání, kterým je třeba při zprostředkování věnovat zvýšenou péči. 244 Proto jim také není věnována zvýšená pozornost a nezvažuje se ani uzákonění speciálních integračních opatření jako je např. obdoba nizozemského programu dvojí cesty (který v sobě kombinuje výuku jazyka s další aktivitou jako je odborná příprava, dobrovolnic- ká práce či jiné sociální aktivity) či švédských vládních vzdělávacích programů ( Adult Education Iniciative a Labour Market Training ). Přitom náročnost zprostředkování vhodného zaměstnání u cizince je obvykle ještě vyšší, než u domácího obyvatelstva. 245 Právo na podporu v nezaměstnanosti je rozvedeno v ust. § 39 a násl. zákona o za- městnanosti. V případě občanů třetích států je základní překážkou bránící v přístupu ke zprostředkovatelským službám Úřadu práce ČR, resp. dávkám v nezaměstnanosti úprava místní příslušnosti krajské pobočky Úřadu práce ČR (!) Jakkoliv absurdně toto tvrzení může znít, bohužel přinejmenším z hlediska každodenní praxe Úřadu práce ČR je stále pravdivé. Uchazeč o zaměstnání je totiž dle ust. § 24 zákona o zaměstnanosti fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání krajskou pobočku Úřadu práce ČR, v jejímž územním obvodu má bydliště, a při splnění záko- nem stanovených podmínek je krajskou pobočkou Úřadu práce zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání. Pojem bydliště je přitom vymezen pro účely zákona o zaměst- nanosti v ust. § 5 písm. b) cit zákona. Dle předmětné úpravy se bydlištěm u cizince, který není občanem Evropské unie ani jeho rodinným příslušníkem ani rodinným příslušníkem občana České republiky rozumí adresa místa trvalého pobytu na území České republiky. Výjimka platí pouze pro držitele modré karty, u nichž se bydlištěm rozumí adresa uvedená jako místo pobytu v agendovém informačním systému cizinců. Této úpravě odpovídá text formuláře/žádosti o podporu v nezaměstnanosti 246 i for- muláře/žádosti o zprostředkování zaměstnání. 247 Tentýž požadavek dokonce platí též u zájemců o zaměstnání, kde může být žádost podána dle ust. § 22 odst. 1 zákona 244 Srov. ust. § 32 zákona o zaměstnanosti a dále MPSV: Statistická ročenka trhu práce v České republi- ce, 2012, str. 5, dokument je dostupný na adrese http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/statisticka_rocen- ka_trhu_prace_v_cr_v_roce_2011.pdf (Cit.: 9. 1. 2013). 245 Analýzou vlivu těchto dvou faktorů se zabývá práce L. Nekbyové z roku 2002 Employment Convergence of Immigrants and Natives in Sweden. Studie vychází z empirické analýzy trhu práce v letech 1990 – 1997. Potvrzuje, že doba pobytu má vliv na zaměstnanost, a sice že v prvních 15 letech od vstupu do země dochází k signifikantnímu zmenšování rozdílu v nezaměstnanosti obou skupin, přičemž po této době se tento vývoj pro evropské imigranty zastaví. NEKBY, L.: Employment Convergence of Immigrants and Natives in Sweden, Stockholm University, Department of Economics, Research Papers in Economics No. 9 (2002), s. 21. Dále srov. trend ve mzdových rozdílech v USA, který vyprchá cca. po 10 letech života v zemi. K otmu CHISWICK, B. R., COHEN, Y. and ZACH T.: The Labor Market Status Of Immigrants: Effects of the Unemployment Rate at Arrival and Duration of Residence, Industrial and Labor Relations review, Vol. 50, No. 2 (1997), s. 289-303. 246 Srov. https://formulare.mpsv.cz/okprace/cs/form/edit.jsp?CMD=EditForm&FN=PodNez120101804&SSI- D=K5RnAyrOMdtBiHSWU_EpCIg12he27AD0 (Cit.: 15. 10. 2012). 247 Srov. https://formulare.mpsv.cz/okprace/cs/form/edit.jsp?CMD=EditForm&FN=ZproZ120101806&SSI- D=czWArTp7qSFkKJEN3cV8TqouLLhnXS_k (Cit.: 16. 10. 2012).

59