SLP 01 (2013)

Závěr Vzhledem k minimálnímu významu multilaterálních smluv garantujících sociální práva cizinců třetích států, kompetenční limitaci zákonodárné pravomoci Evropské unie a neurčitosti ústavního práva jednotlivých států, včetně České republiky, 274 měly a stále mají pro občany třetích států zásadní význam jednak mezinárodní (dvojstranné) úmluvy o sociálním zabezpečení či o spolupráci v oblasti zdravotní péče a dále přede- vším sekundární národní úprava hostitelského státu. 275 Česká migrační politika je vůči občanům třetích států tradičně restriktivní, což má silnou (byť omezenou) oporu též v unijním právu. 276 Názorným příkladem je sankční či návratová směrnice. Tuto cestu je ale právě s ohledem na sociální práva nutno označit za krátkozrakou a chybnou. 277 Pokud se jedná o situaci v České republice pak jednoznačnou oporu pro tvrzení o chybném (tj. restriktivním) nasměrování stávající sociální politiky dává stav českého trhu práce a národního hospodářství, 278 očekávaný demografický vývoj české společ- nosti a fenomén neohlášených cizinců. Jistě není třeba dodávat, že všechny tyto faktory mají mimořádný význam pro české hospodářství i pro financování výdobytků sociální politiky. V letech 2002 až 2013 se v českém hospodářství stále projevují důsledky společen- ských změn po roce 1989, kdy neustále ubývá pracovních sil v primárním sektoru (ze- mědělství, lesní hospodářství, chov ryb), 279 stagnuje počet pracujících v sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví) 280 a roste počet osob zaměstnaných ve službách. 281 274 Což je opět celoevropský jev, jak jednoznačně vyplývá ze studie BECKER, U.; PIETERS, D.; ROSS, F.; SCHOUKENS, P.: Security: A General Principle of Social Security Law in Europe, Groningen/ Amsterdam, Europa Law Publishing 2010. 275 Pro občany Evropské unie a jejich rodinné příslušníky, jakož i rezidenty pak samozřejmě též proces koordinace sociálních systémů členských států v rámci Evropské unie. 276 Viz např. čl. 11 odst. 4 směrnice č. 2003/109/ES. Ovšem též unijní legislativa akceptuje, že integrace občanů třetích států, kteří dlouhodobě pobývají v členských státech, je rozhodující pro hospodářskou a sociální soudržnost těchto států i unie jako celku. 277 Bod 4 preambule směrnice č. 2003/109/ES. Dále srov. bod 4 preambule Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny. 278 Srov. http://ekonomika.idnes.cz/vyvoj-ceske-ekononiky-v-roce-2012-dmw-/ekonomika. aspx?c=A130311_092817_ekonomika_spi (Cit.: 11. 3. 2013). 279 Byť je nutno doplnit, že Československo nemělo oproti ostatním zemím Evropy v roce 1989 tolik osob pracujících v zemědělství. V roce 1990 se například jednalo o 11,8%, což z Evropských zemí byl nejnižší podíl z celkového počtu zaměstnaných. V roce 2009 poklesl počet pracujících v primárním sektoru na necelých 161.000 a jejich počet se tak od roku 2002 snížil o (dalších) 67.100. Podíl primárního sektoru na celkové zaměstnanosti tak poklesl až na 3,3%. 280 V průběhu celého sledovaného období se zvýšila zaměstnanost v dosud největším sekundárním sek- toru průmyslu a stavebnictví o 14.000 osob. Celkový vývoj zaměstnanosti v sekundárním sektoru byl nejvíce postižen ekonomickou krizí v roce 2009, když se v tomto roce snížil počet pracujících o více než 125.000 osob. Počet nezaměstnaných, kteří ukončili práci ve zpracovatelském průmyslu, dosáhl ve 4. čtvrtletí 2009 téměř 127 tis. osob. 281 Celkový přírůstek zaměstnanosti se tak koncentroval zejména v terciárním sektoru služeb. V něm vzrostl počet pracujících za sedm let o více než 224.000 a na rozdíl od sekundárního sektoru se zvýšil

66