SLP 01 (2013)

navíc nastoluje otázku, zda je česká společnost ještě vůbec schopna se při čerpání soci- álních výhod sebe omezit, když po téměř třech letech reformy, celé řadě novel a dvou klíčových rozhodnutích Ústavního soudu ČR 287 sice klesla nemocnost v absolutních číslech o více než polovinu, zaměstnanci jsou však uznáváni za dočasně práce neschop- né o 13,3 dny více než v roce 2007. Z těchto faktů plyne závěr, že již dnes se některé sektory české ekonomiky bez občanů z třetích států, v lepším případě z kulturně zpřísněných oblastí východní Evropy, prostě neobejdou. 288 Protože nelze reálně očekávat jiné řešení poptávky české ekonomiky, je nutno se vyvarovat dvou výstřelků demokracie – sklonu k nerovnosti a sklonu k rovnos- ti uplatňované až do nejmenších podrobností. 289 První se snaží opakovaně napravovat Ústavní soud 290 Nejvyšší správní soud 291 a Nejvyšší soud, 292 když bojují proti vícero ka- tegoriím sociálního občanství, konstituovaných nepřímo skrze zde zkoumané instituty jako je povolení k zaměstnání, test pracovního trhu, náhrada škody po dobu dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance a odpovědnost zaměstnavatele za škodu na zdraví za- městnance způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Neméně nebezpečné je ovšem bezbřehé rovnostářství, neboť neomezovaná rozsáhlá imigrace může rychle při- spět ke snížení mzdové hladiny v zemi, jako k tomu došlo v 60. letech minulého století po zpomalení ekonomického růstu a nasycení trhu práce ve Švédsku. Abychom se opět jednou nestali utlačovanou menšinou ve vlastním státě, je nutno mít neustále na paměti, že nerovné rozdělení blahobytu, marginalizace a sociální vy- loučení přispívají k přetrvávání rasistických postojů a praktik, jež s sebou opět nesou další chudobu. 293 Při regulaci sociálních práv občanů třetích států je proto nutno vyjít z řešení navrhovaných již novodobými tvůrci našeho státu jako jsou ideály lidskosti a řešení vybudovaná na ideálech humanity. 294 Tím nemá být řečeno, že by bylo nezbyt- ně třeba vytvořit pro cizince z třetích států zvláštní sociálně ochranná opatření. Stačí, pokud jim poskytneme rovnost v přístupu k trhu práce a garance získání sociálních jistot, na jejichž financování se podíleli. 295 287 Jedná se o nález pléna ÚS publikovaný pod č. 166/2008 Sb. a nález pléna ÚS ze dne 24.4.2012, sp. zn. Pl. ÚS 54/10. 288 Srov. dominantní postavení ukrajinských a thajských žen v oblasti péče a výchovy dětí in HORNOVÁ, M. (ed.): Pečuj a vypečeme tě: zpráva o neplacené práci v ČR, Gender Studies, o.p.s., Praha 2012, kapitola EZZEDDINE, P.: Stáří, péče a migrace, s. 55 a násl. 289 MONTESQUIEU, CH.: O duchu zákonů, reprint vydání z 1947, Vyd. a nakl. Aleš Čeněk 2003, s. 146. 290 Viz bod 226 nálezu ÚS publikovaného pod č. 116/2008 Sb. 291 Tak v případě práva na vydání povolení k zaměstnání nebo u práva občana třetího státu na podporu v nezaměstnanosti. 292 Zmíněn především v souvislosti s odškodňováním ušlého výdělku pro škodu na zdraví u pracovního poměru na dobu určitou. 293 Srov. čl. 9 a 18 Durbanské deklarace. 294 BENEŠ, E.: Světová válka a naše revoluce, II. díl, vzpomínky a úvahy z bojů za svobodu národa, Čin a Orbis Praha 1930, s. 551. 295 Pracující cizinci odvádí z výdělečné činnosti daně a pojistné na sociální pojištění, všichni platí již od svého příchodu na území hostitelského státu nepřímé daně. Z jimi odvedeného pojistného a někdy

68