SLP 01 (2013)

bylo jednou provždy dané, zajištěné a neměnné. Naopak, teoretický a judiciální dis- kurs ukazuje, že obsah a rozsah lidských práv se vyvíjí. Dělení lidských práv na práva „tradiční“, přirozená, občanská, „první generace“ a na práva „nová“, sociální, „druhé generace“, není zdaleka jen teoretický problém, ale i velké politikum, a to na vnitro- státní a mezinárodní úrovni. Proti pojetí, které výslovně či implicitně vyhrazuje určitá lidská práva jako práva druhé kategorie, se staví koncepce univerzality, nedělitelnosti a vzájemné závislosti a propojenosti lidských práv. Kromě autorských textů obsahuje tento svazek také textové přílohy. Na rozdíl od základních mezinárodních smluv o lidských právech, které jsou dnes vesměs dob- ře přístupné nejen v oficiálních sbírkách zákonů či mezinárodních smluv, ale i v dal- ších publikacích, tento svazek v příloze přináší významné mimosmluvní dokumenty. Zařadili jsme tam kromě známé Všeobecné deklarace lidských práv (1948) také v čes- kém prostředí méně známé dokumenty, jako Vídeňskou deklaraci (1993) a Deklaraci Mezinárodní organizace práce o základních pracovních právech (1998). Autoři příspěvků i vědecký redaktor uvítají připomínky a náměty, které by mohly přispět ke zkvalitnění činnosti Výzkumného centra a obsahu nové ediční řady.

Pavel Šturma

6