Morávek, J., Pichrt, J. (eds.) Pracovní právo a sociální ochrana v nejisté době

NOVÉ VÝZVY A TRENDY V KOLEKTIVNÍM PRACOVNÍM PRÁVU

Mgr. Aneta Průšová 1

1. Úvod České pracovní právo čekají v roce 2023 další legislativní změny, které přináší transponování dvou evropských směrnic do českého právního řádu upravujících jednak tzv. work-life balance, 2 tedy slaďování pracovního a soukromého života zaměstnanců, jednak transparentní a předvídatelné pracovní podmínky. 3 Pokud se podíváme na his torii zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ Zákoník práce “), nalezneme za dobu jeho existence nespočet větších či menších no velizací, jež formovaly současnou právní úpravu pracovněprávních vztahů v České re publice. Dané změny vyplývaly zejména z povinnosti transponovat evropské směrnice do českého právního řádu, ale též ze závazku České republiky zajistit soulad Zákoníku práce s ústavními předpisy a mezinárodními normami či z nutnosti přizpůsobit právní úpravu aktuálním podmínkám na trhu práce a potřebám jeho aktérů. Pokud se však zaměříme na části Zákoníku práce upravující působnost odboro vých organizací či jiných zástupců zaměstnanců, popř. na právní úpravu kolektivních smluv, došlo za necelých 16 let jeho účinnosti pouze k několika změnám, které byly vyvolány vnějšími zásahy a nepředstavovaly tak změnu koncepce zástupců zaměstnan ců stanovenou v roce 2006 Zákoníkem práce. Na jednu stranu by bylo možné říct, že příslušná právní úprava je natolik vyhovující, že není potřeba ji měnit. Na druhou stra nu se domnívám, že nejen na individuální pracovní právo, ale i na kolektivní pracovní právo, působí nové trendy a vlivy vyskytující se na trhu práce, a tudíž dochází k jeho vývoji, což by mělo být reflektováno určitou mírou novelizace. Tento příspěvek má za cíl poskytnout čtenáři přehled o změnách těch částí Zákoníku práce věnujících se zástupcům zaměstnanců, které doposud proběhly, a rov něž i nastínit nové směry a výzvy, s nimiž se české kolektivní pracovní právu musí (či bude muset) vypořádat.

1 Mgr. Aneta Průšová je interní doktorandkou na katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy a advokátka působící v Praze. Příspěvek byl sepsán ke dni 6. listo padu 2022 a vznikl v rámci programu Cooperatio. 2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU. 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.

121