Morávek, J., Pichrt, J. (eds.) Pracovní právo a sociální ochrana v nejisté době

§ 24

Výkon služby

(1) Výkonem služby se rozumí plnění služebních povinností podle služebního za řazení a podle rozkazů nadřízeného. (2) Za výkon služby lze též uznat činnost konanou z vlastní iniciativy v zájmu služby, nepotřebuje-li k ní voják zvláštní oprávnění nebo nekoná-li ji proti výslovnému zákazu nadřízeného. (3) Nebrání-li tomu povaha služby a bude-li zabezpečeno řádné plnění služeb ních úkolů, může služební orgán na žádost vojáka rozhodnout o výkonu služby z jiného než pravidelného místa výkonu služby vojáka, při tom se přiměřeně pou žije ustanovení zákona o státní službě o výkonu služby z jiného místa.

* * *

§ 26

Rozvržení základní týdenní doby služby

(1) O rozvržení základní týdenní doby služby rozhoduje služební orgán. Stanoví začátek a konec doby služby v jednotlivých dnech; doba nepřetržité služby může činit nejvýše 30 hodin. Za dvousměnný nebo třísměnný se považuje režim výkonu služby, v němž se vojáci vzájemně střídají ve dvou nebo ve třech službách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Za nepřetržitý se považuje režim výkonu služby, v němž se vojáci 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu vzájemně střídají k zajištění nepřetržitého plnění služebních povinností. Dobu služby v jednotlivých dnech může nadřízený rozvrhnout na 2 části. (2) Základní týdenní doba služby se rozvrhuje zpravidla rovnoměrně na 5 dnů služby tak, aby dny nepřetržitého odpočinku v týdnu připadaly pokud možno na so botu a neděli. Vyžaduje-li to povaha služby, může se doba služby rozvrhnout nerovno měrně; průměrná týdenní doba služby nesmí zpravidla v čtyřtýdenním období, nejvý še však v období 26 týdnů po sobě jdoucích, přesahovat základní týdenní dobu služby. (3) Pokud to povaha služby na daném služebním místě dovoluje, může na žádost vojáka služební orgán rozhodnout o pružném rozvržení doby služby vojáka, při tom se přiměřeně použijí příslušná ustanovení zákoníku práce o pružném rozvržení pra covní doby.

200