Morávek, J., Pichrt, J. (eds.) Pracovní právo a sociální ochrana v nejisté době

ZAKLÁDÁ NEROVNÉ ZACHÁZENÍ SE ZAMĚSTNANCI NA ČÁSTEČNÝ ÚVAZEK NEPŘÍMOU DISKRIMINACI V PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH?

JUDr. Jana Komendová, Ph.D. 1

Úvodem Úprava pracovní doby, včetně jejího zkrácení, představuje jeden z nejvýznamněj ších způsobů slaďování rodinného a pracovního života zaměstnanců pečujících o děti a o jiné osoby. Povinnost zaměstnavatele, až na výjimku v podobě vážných provozních důvodů, vyhovět žádosti zaměstnance pečujícího o dítě/děti do určitého věku a za městnance pečujícího o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II až IV je nedílnou součástí úpravy zvláštních pracovních podmínek některých skupin zaměst nanců již několik desetiletí. Právo zaměstnance požádat o pružné uspořádání práce, které zahrnuje mimo jiné zkrácení počtu hodin, je rovněž jedním z opatření vedoucích ke sladění rodinného a pracovního života rodičů a pečujících osob ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU. Kromě zaměstnanců pečujících o děti a o jiné osoby využívají práce na částečný úvazek rovněž další skupiny zaměstnanců, které mohou mít na trhu práce ztížené postavení. Jedná se zejména o zaměstnance se zdravotním postižením, studenty či zaměstnance v důchodovém věku. I přes zřejmou snahu zákonodárce nej různějšími formami podpořit účast znevýhodněných skupin na trhu práce, dochází v praxi poměrně často k rozdílnému přístupu zaměstnavatelů k zaměstnancům vy konávajícím práci na tzv. částečný úvazek ve srovnání se zaměstnanci vykonávajícími práci na stanovenou týdenní pracovní dobu. V návaznosti na uvedené skupiny zaměst nanců, kteří v praxi nejčastěji využívají výkonu práce na částečný úvazek, se nabízí otázka, zda takovéto rozdílné zacházení není způsobilé založit nepřímou diskriminaci v pracovněprávních vztazích. Cílem tohoto příspěvku je rozebrat zdánlivě neutrální kritérium délky pracovní doby z hlediska možného znevýhodnění zaměstnanců, kteří jsou nositeli některého nebo některých charakteristických znaků spadajících do výčtu zakázaných diskriminačních důvodů, jakými jsou pohlaví, povinnosti k rodině, zdra votní postižení nebo věk, a ve svém důsledku založení nepřímé diskriminace v zaměst nání. Pozornost je věnována rovněž výjimce z práva na rovné zacházení v zaměstnání, respektive legitimnímu cíli a nezbytnosti a přiměřenosti prostředků k jeho dosažení. S ohledem na rozsah příspěvku bude dále v textu za zaměstnance na částečný úva zek považován zaměstnanec v pracovním poměru sjednaném na kratší pracovní dobu, Možné znevýhodnění zaměstnanců vykonávajících práci na základě některé z dohod

1 Katedra finančního práva a národního hospodářství, Právnická fakulta, Masarykova univerzita.

63