SVĚTOVÝ, EVROPSKÝ A ČESKÝ AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL 2025

sí prodané flotily aut (Mezinárodní energetická agentura (IEA), 2025a). V roce 2024 a 2025 byly doposud hlasitě slyšet obě strany – automobilové firmy a další zainteresova né subjekty, které odhadovaly možné pokuty až ve výši 15 mld. EUR za evropské auto mobilky v součtu za rok 2025 (Reuters, 2025a; s odkazem na otevřený dopis od ACEA), a taktéž neziskové organizace, které upozorňují na potřebné, ale zároveň uskutečnitelné kroky v oblasti snižování emisí, které povedou k významnému snížení výsledných pokut (Transport & Environment, 2024). V roce 2019 a 2020 byla volání z obou stran ob dobná, a výsledné pokuty nedosahovaly původních odhadů, ve výsledku v celkové výši 0,5 mld. EUR za rok 2020, směrem k ještě významně nižším částkám v letech následují cích (Automotive News Europe, 2024). Naopak nově schválená norma Euro 7 nepřed stavuje tak významné zpřísnění oproti aktuálně platné normě a v porovnání s některými původními návrhy politiků. Nově však upravuje i emise „nevýfukové,“ tedy např. částice z brzd, mikroplasty z pneumatik, a taktéž životnost baterií (International Council on Clean Transportation (ICCT), 2024a; Evropská komise, 2024b). Přesto se zdá, že díky tlaku výrobců bude uspíšena revize cílů pro rok 2035 již v tomto roce, a nikoliv o rok později v roce 2026 (Reuters, 2025e), a to nejspíše pro „dobro“ evropských výrobců. Mezinárodní konkurenční prostředí V lednu 2025 zveřejnila Evropská komise první rámcový okruh témat („concept note“), kterému se věnuje nově vzniklý strategický dialog mezi evropskými instituce mi, sociálními partnery, neziskovým sektorem, automobilkami a dodavateli: „Strategic Dialogue on the Future of the European Automotive Industry“ (Evropská komise, 2025b). Tento dialog je reakcí na nepříznivý vývoj a výhledu evropského automobilové ho průmyslu. Mezi pět hlavních bodů těchto dialogů patří 1) inovace a nové technolo gie, 2) udržitelná transformace průmyslu, 3) konkurenceschopnost, 4) obchodní a me zinárodní vztahy a 5) úprava a zjednodušení regulace. Otázkou ale zůstává, zdali se jed nání jakkoliv promítnou do průmyslové politiky EU a veřejné podpory automobilového průmyslu. Jedním z dosavadních výsledků těchto pravidelných dialogů (již tří) je mimo jiné i Průmyslový akční plán pro evropský automobilový průmysl, sdělení Evropské komise z března 2025, stejně i jako relativně důležité sdělení Dekarbonizace firemních vozových parků (z důvodu vysokého podílu firemních nákupů na všech registrací aut), které společně představují konkrétní kroky Evropské komise do dalších měsíců a let. Jedním z těchto kroků je i zmírnění pravidel pro automobilky na roky 2025 až 2027 v oblasti CO 2 limitů, za současné podpory cíle pro rok 2035. Toto zmírnění umožňuje provést výpočet ročních emisí CO 2 prodané flotily aut výrobcem na základě váženého průměru těchto tří let, nikoliv na základě ročních statistik jako doposud (a tedy s větší flexibilitou pro výrobce mezi lety 2025 a 2027). V návaznosti na americký daňový balíček IRA z roku 2022 (IEA, 2025b) se v roce 2023 i EU odhodlala pro vytvoření průmyslové politiky, která podpoří výro bu elektromobilů a rozvoj bateriového průmyslu skrze tzv. „Net Zero Industry Act“. Formálně schválené nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 z roku 2024 stanovuje cíl dosáhnout ve výrobní kapacitě čistých technologií, jako jsou so lární fotovoltaické panely, větrné turbíny, baterie a tepelná čerpadla, 40 % potřeb EU. Druhým cílem je zvýšit podíl EU na výrobě těchto technologií do roku 2040 na 15 % světové produkce. V případě baterií dokument uvádí snahu usilovat o to, aby až 90 %

91