SVĚTOVÝ, EVROPSKÝ A ČESKÝ AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL 2025

cílila z velké části na podporu elektromobilů vyrobených v USA, díky výjimce pro auta na leasing byl právě jejich nárůst znatelný, a to především pro zahraniční dovozy aut nedosahujících na daňové úlevy při přímém nákupu. Ve srovnání s rokem 2021 a 2022 (před vstupem IRA v platnost) pak v roce 2023 tempo růstu prodaných elektromobilů v USA zanedbatelně vzrostlo (U.S. Department of the Treasury, 2024), což však stále představuje rozdíl oproti scénáři bez IRA. V otázce čínské konkurence přistoupila v květnu 2023 americká vláda ke zvý šení cel na dovoz elektrických vozidel z Číny, a to z 25 na 100 % (na stejnou výši zvýšila cla později i Kanada). Stalo se tak ještě dříve, než cla zvedla Evropská komise. Vedle toho USA zvedly cla na dovoz baterií z Číny na 25 %. Cílem USA je podle ame rické vlády zastavit škodlivé praktiky Číny související s přenosem technologií, včetně kybernetických průniků a kybernetických krádeží. Na rozdíl od Evropy se tak v USA vedle ochrany tamního autoprůmyslu mnohem více zdůrazňuje tématika národní bez pečnosti. Američtí představitelé se obávají toho, že zahraniční automobily shromažďují velké množství citlivých údajů o řidičích i pasažérech a využívají své kamery a senzory k zaznamenávání informací o amerických občanech a infrastruktuře (Office of the U.S. Trade Representative, 2024). I proto americké ministerstvo obchodu v září 2024 navrh lo (a pro novou administrativu v roce 2025 připravilo) zákon omezující dovoz a prodej tzv. propojených vozidel využívajících software VCS (systémy konektivity vozidel), ADS (systémy automatizovaného řízení) a dovoz hardwarového zařízení pro systémy VCS ze zemí, jako je Čína nebo Rusko (Reuters, 2025d). V oblasti cel pak asi nejvíce prezident Trump zaskočil evropský automobilový průmysl představením dodatečného 25% cla na dovoz aut i dílů do USA. Tento krok překvapil i mnohé další obchodní partnery bez existujících dohod o volném obchodu či jiných preferenčních dohod. Hrozbou se staly cla především pro přímé exportéry (jako Německo či Slovensko), s nižším, ale přesto znatelným rizikem pro nepřímé exportéry (jako Česko skrze Německo) (Hanzl-Weiss a Hrubý, 2025). Doposud byla americká cla (2,5 %) na dovoz aut do USA nižší než cla EU na dovoz aut z USA (10 %), a s ohle dem na celkovou rétoriku nové americké administrativy se jednalo o krok, kterým chce prezident Trump motivovat autoprůmysl k investicím v USA a „narovnat“ obchodní podmínky mezi USA a zbytkem světa. Aktuálně však série jednání a rozhovorů mezi EU a USA vedou k dosažení dohody o výsledných 15% clech namísto aktuálně platných 27,5 % (po dubnovém navýšení o zmiňovaných 25 %) (Evropská komise, 2025c). EU však samozřejmě nebyla zaskočena samotná, a pro mnoho dalších obchodních partnerů se pravidla a celní výměry pro dovoz aut a dílů do USA staly jedním velkým chaosem (Baldwin, 2025). Je tak nyní velmi těžké odhadovat, jak bude probíhat mezinárodní obchod s USA nadále a pod jakými pravidly. Nárůst počtu nových legislativních opat ření či politik poškozujících obchod pod prezidentem Trumpem v roce 2025 je jasně znatelný, viz obrázek 4.3 v další podkapitole. Podpora elektromobility V souhrnu platí, že hlavním pilířem finanční podpory pro prodej elektromobilů byl v posledních dvou letech (2023 a 2024) balíček IRA s již zmiňovanými typy podpor. Podle IEA (2025a) v roce 2024 byla průměrná podpora na jedno prodané elektroauto v USA ve výši 4 000 dolarů, jelikož ne všechna auta splňovala vybrané podmínky v pl-

97