ZÁKAZ NUCENÍ K SEBEOBVIŇOVÁNÍ PŘI ČINNOSTI INSPEKTORÁTU PRÁCE / Jakub Morávek (ed.)

a jiné. 12 V rámci svého působení vykonávají svou činnost oblastní inspektoráty v sou- ladu se zákonem o inspekci práce a podpůrně rovněž podle kontrolního řádu. I v pří- padě působení tohoto správního úřadu tak dochází k žádostem o poskytnutí údajů, dokumentů a věcí vztahujících se k předmětu kontroly podle § 8 písm. c) kontrolního řádu. Obdobnou výzvu k poskytnutí údajů, dokumentů nebo věcí souvisejících s vý- konem kontroly upravuje i § 9 odst. 1 zákona o inspekci práce a stejně jako v případě kontrolního řádu, je i v tomto případě s nesplněním uvedené povinnosti spojováno spáchání přestupku, za který lze uložit pořádkovou pokutu. 13 Zřejmá podobnost obou ustanovení není přehlédnutelná, a přestože uplatnění zásady nemo tenetur je stanoveno primárně v Listině základních práv a svobod, lze předpokládat, že projev této zásady bude v případě vyžádání podkladů dle zákona o inspekci práce shodný s obdobným ustanovením podle kontrolního řádu. Vzhledem k tomu, že inspekce práce kontroluje dodržování povinností stano- vených zaměstnavatelům zákoníkem práce a to rovněž na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců, lze se zcela oprávněně domnívat, že i v tomto úseku kontroly může dojít k uplatnění námitky zákazu nucení k sebeobviňování. Výše zmí- něná judikatura Ústavního soudu se nevyjadřuje ke konkrétní otázce porušování po- vinností zaměstnavatele na úseku ochrany soukromí a osobních práv ve vztahu k právu inspektorátu žádat poskytnutí údajů týkajících se tohoto porušení. Lze se tak jen do- hadovat, jak by v rámci testu proporcionality dopadlo právo zaměstnavatele na spra- vedlivý proces, právo zaměstnance na soukromí na pracovišti a oprávnění inspektorátu požadovat pro výkon kontroly předložení vyžádaných podkladů. V rámci zachování konstantní judikatury a právní jistoty účastníků řízení se však lze opět jen domnívat, že názor Ústavního soudu a tedy i ostatních soudů by následoval současná rozhodnutí vztahující se ke státní kontrole. Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen ÚOOÚ) vykonává svou činnost podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů 14 , zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů a po procesní stránce, rovněž jako v případě Státního úřadu inspekce práce, primárně podle kontrolního řádu. ÚOOÚ tak v rámci oblasti ochrany osobních údajů využívá stejných ustanovení kontrolního řádu jako oblastní inspektoráty. Ve vztahu k ochraně soukromí a osobních práv zaměstnanců zde tedy může v ně- kterých případech dojít k jisté duplicitě, kdy pro daný případ budou příslušní ke kon- trole jak ÚOOÚ tak oblastní inspektorát. Těmito případy je především kamerové sle- dování zaměstnanců zaměstnavatelem a tím narušování soukromí zaměstnance na pra- covišti v souvislosti s ustanovením § 316 odst. 2 zákoníku práce. ÚOOÚ pak následně může kontrolovat, zda nedošlo k porušení osobnostních práv zaměstnanců a bude 12 Srov. ustanovení § 1 a § 3 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. 13 Viz. ustanovení § 9a zákona o inspekci práce. 14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.

65