ZÁKAZ NUCENÍ K SEBEOBVIŇOVÁNÍ PŘI ČINNOSTI INSPEKTORÁTU PRÁCE / Jakub Morávek (ed.)

proporcionálně porovnávat zájem zaměstnavatele na užití kamer a osobnostní práva zaměstnanců. Ke kontrole v této oblasti může dojít, jak již bylo řečeno, i ze strany inspekce práce. V rámci této oblasti se tak velice snadno nabízí modelový příklad, jaký by byl postup správních orgánů a potažmo i soudu, když by si ÚOOÚ nebo inspekce práce vyžádali poskytnutí záznamů z kamer, které má zaměstnavatel na pracovišti, a to za účelem kontroly zda nebyl spáchán přestupek na ochranu soukromí a osobních práv zaměstnanců či zda nedošlo k porušení zákona o zpracování osobních údajů. Z výše představených rozhodnutí Ústavního soud však nelze dojít k jednoznačnému závěru, jak by rozhodl v uvedeném případě a jak by v jeho podání dopadl test proporcionality. 5. Závěr V případě problematiky aplikace zásady nemo tenetur lze dojít k závěru, že uvede- ná zásada se vzhledem ke svému ukotvení v Listině základních práv a svobod použije ve všech oblastech práva a nikoliv jen v rámci práva trestního, jak se může zdánlivě jevit. V rámci výkonu kontroly správních orgánů se ale na rozdíl od trestního práva projevuje povinnost součinnosti, která je vymáhána pod hrozbou pořádkových pokut. Z výše zmíněné judikatury lze dojít k závěru, že kontrolované osoby jsou povinny po- skytnout všechny informace a veškeré dokumenty či další věci, pokud jim povinnost disponovat s těmito dokumenty stanovuje zákon. Ústavní soud zcela otevřeně kon- statoval, že státní kontrola by byla zcela paralyzována, pokud by tyto subjekty neměly povinnost podklady předložit. Nadto uvádí, že se kontrolované osoby mohou dále bránit, hájit své zájmy a zpochybnit předložené listiny jakož i skutečnost, že tyto listiny prokazují porušení povinností. Mimo výše uvedené případy, kdy si správní orgány mohou vynutit součinnost při kontrole je však nutné přihlédnout k tomu, že zákaz nucení k sebeobviňování je sou- částí práva na spravedlivý proces, a jako takový má vyšší postavení než zákonem stano- vená oprávnění a určené povinnosti. I z toho důvodu by správní orgán vždy měl posu- zovat zájem na jednotlivých právech v rámci již výše zmíněného testu proporcionality.

66