SLP 07 (2014)

pretace, že v Bulharsku je násilí na ženách páchané doma a na pracovišti považováno za soukromou věc, o které se veřejně nemluví. Bulharky by tedy nemusely podle studie být zcela otevřené ani vůči jiným ženám, které s nimi vedly osobní rozhovor. Jinými slovy, výpovědi Dánek, Švédek a Nizozemek o zažitém sexuálním násilí mají mít vyšší výpovědní hodnotu než výpovědi občanek jižanských států. Autoři studie si zřejmě neuvědomili, kolik diskriminace tento argument obsahuje. Na stejnou argumentaci navazuje druhá teze autorů studie o tom, že čím větší je zrov- noprávnění žen ve společnosti (podle jakéhosi Gender Equality Index vypracovaného Evropským institutem pro genderovou rovnost), tím ochotnější jsou ženy vypovídat o násilí. Ačkoli toto tvrzení zní logicky, lze ho prokázat jen velmi obtížně. Autoři studie se o to dále nepokoušeli. Podle autorů studie musejí být zatřetí brány v potaz socializace a životní styl v jed- notlivých zemích EU. To znamená, že v zemích, ve kterých je statisticky více žen zaměstnáno, resp. je zaměstnáno v určitých odvětvích, bude výskyt sexuálního obtě- žování na pracovišti častější. Současně platí podle autorů studie, že ženy, které získávají více zrovnoprávnění a jednají v rozporu s tradičními genderovými rolemi, jsou vystaveny většímu riziku násilí. Nebo jinými slovy, kdyby Bulharky a Italky začaly jako součást své socializace více vycházet v noci, zhoršila by se také jejich statistika sexuálního obtěžování. Domníváme se, že pokud zrovnoprávnění žen ve smyslu odbourání tradičních gendero- vých rolí znamená automaticky větší míru násilí na ženách, je to velmi tristní perspektiva. Při pokusu o vysvětlení rozdílných a hlavně překvapivých výsledků se autoři studie začtvrté odvolávají na obecnou statistiku násilných trestných činů v konkrétní zemi. Podle autorů je třeba přihlédnout k faktoru urbanizace země a k otázce, jaký je podíl mladých mužů ve společnosti. Větší míra poměštění a větší podíl mladých mužů jsou totiž podle statistik důvodem většího výskytu násilné trestné činnosti. Studie ovšem také přiznává, že tyto faktory nedokážou vysvětlit zjištěné rozdíly např. v oblasti do- mácího násilí. Pátá teze autorů studie předpokládá odlišné vzorce konzumace alkoholu v jednot- livých členských státech. Studie vyzdvihuje, že rozhodující není celkový objem kon- zumovaného alkoholu, ale spíše sociální kontext, ve kterém se pití odehrává. Také má být zohledněno, zda je ve společnosti alkohol konzumován pravidelně či se jedná o příležitostné pití. Vcelku působí tato pátá teze autorů studie poněkud krypticky, ale pokud se pokusíme číst mezi řádky, můžeme z ní dedukovat domněnku, že jižanské národy, resp. jejich mužská část, jsou odolnější vůči negativnímu vlivu alkoholu než prohibicionismem poznamenané Švédsko. Také bychom mohli dovodit, že zatímco si opilí Italové, Španělé nebo Bulhaři zpravidla vybírají jiný ventil pro svoji agresi, než je násilí proti ženám, opilí Švédové, Dánové a Britové se chovají za stejných podmínek vůči ženám více násilnicky. Vzhledem k síle těchto argumentů autorů studie lze kvitovat s povděkem, že se o další možná vysvětlení nepokoušeli. Nelze však nepoukázat na neskrytou spoko-

198