SLP 06 (2014)

dle (prvního) Opčního protokolu z roku 1966, 91 jednou z nejranějších zmínek toho- to ustanovení v souvislosti s ochranou tradičního života domorodých národů je však stručný odkaz v rezoluci přijaté Inter-americkou komisí pro lidská práva ( Inter-American Commission on Human Rights , IAComHR) ve věci Společenství Yanomami proti Brazílii. 92 Komise v této věci shledala porušení řady individuálních práv příslušníků indiánské komunity Yanomamů garantovaných Americkou deklarací práv a povinností člověka ( American Declaration of the Rights and Duties of Man , ADRDM), 93 a to v souvislosti s masivními zásahy (výstavba dálnice, těžební průzkum) do území, které tato komu- nita tradičně obývá. Argument právy menšin zakotvenými v čl. 27 ICCPR byl použit pouze jako podpůrný (americká deklarace práva menšin neupravuje), komise zde však jako první mezinárodní orgán uvedla, že mezinárodní právo prostřednictvím tohoto ustanovení chrání „všechny charakteristiky [etnických skupin] nezbytné pro zachování jejich kulturní integrity“, 94 tedy implicitně i tradiční činnosti a rituály spjaté s přírodou, jež je obklopuje. Pravděpodobně nejvýznamnějším (a odbornou literaturou nejčastěji citovaným) je v souvislosti s kulturními právy domorodých menšin stanovisko Výboru pro lidská práva ve věci Ominayak proti Kanadě z roku 1990. 95 Výbor v této věci posuzoval stíž- nost náčelníka kanadského indiánského kmene Lubicon Lake Band, podle níž kanad- ská vláda porušila právo kmene – jako národa ve smyslu Mezinárodního paktu o ob- čanských a politických právech – na sebeurčení, když povolila vládě provincie Alberta vyvlastnit jeho území za účelem těžby ropy a plynu soukromými společnostmi. Podle stížnosti Kanada porušila nejen právo kmene svobodně si určit svůj status a usku- tečňovat svůj hospodářský, sociální a kulturní rozvoj, ale také jej zbavila prostředků k existenci, když mu znemožnila svobodně disponovat vlastním přírodním bohatstvím a zdroji. 96 V posuzování přípustnosti stížnosti dal Výbor za pravdu Kanadě v tom smě- ru, že se jednotlivec podávající stížnost nemůže dovolávat porušení kolektivních práv, zároveň však konstatoval, že předložená fakta mohou zakládat porušení práv jednotli- vých příslušníků kmene garantovaných čl. 27 ICCPR. 97 V posuzování merita věci pak na tuto argumentaci navázal: odmítl se zabývat otázkou, zda kmen Lubicon Lake Band představuje národ (z hlediska procedury upravené Opčním protokolem není tato otáz- 91 K proceduře před Výborem pro lidská práva a právní povaze jeho stanovisek srov. ŠTURMA, P., op. cit. supra pozn. 77, s. 12-13. 92 Yanomami Community v. Brazil , rezoluce Inter-americké komise pro lidská práva č. 12/85 ze dne 5. břez- na 1985. 93 Argumentace Americkou úmluvou o lidských právech z roku 1969 nebyla možná, neboť Brazílie v té době ještě nebyla její smluvní stranou. 94 [I] nternational law in its present state, and as it is found clearly expressed in Article 27 of the International Covenant on Civil and Political Rights, recognizes the right of ethnic groups to special protection … in general, for all those characteristics necessary for the preservation of their cultural identity.” ( Yanomami Community v. Brazil , rezoluce č. 12/85, bod 7). 95 Chief Ominayak and the Lubicon Lake Band v. Canada , UN Doc. CCPR/C/38/D/167/1984. 96 Ibid ., bod 2.3. 97 Ibid. , bod 13.3-13.4.

86