SVĚTOVÝ, EVROPSKÝ A ČESKÝ AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL A TRH S AUTOMOBILY :: Šaroch a kol.

World Trade Organization (Evropská komise, 2022). Z pohledu mezinárodního obcho du, a především stupně rozvoje automobilového a bateriového průmyslu, tyto snahy USA a EU rovněž silně reagují na rostoucí význam a pozici Číny na poli elektromobility (viz kapitola 1.4). Jako podstatné z pohledu mezinárodního obchodu se však jeví, že výše popsané kvóty pro lokální vstupy ve výrobě baterií a elektromobilů (stejně jako cenové limi ty samotných vozidel) se vztahují na nákupy domácností, tedy běžných spotřebitelů. Nevztahují se na auta nakupovaná za účelem leasingu (v kategorii komerčních vozidel s jinou výší podpory a bez zmiňovaných kvót), a od počátku tak existuje poměrně přímá cesta pro zahraniční automobilky a bateriové producenty těžit z výhod nabízených pro americký trh skrze prodej aut pro komerční účely, které však ve výsledku mohou skončit v rukou domácností. Pro komerční auta rovněž neplatí omezení, která se vztahují na im port ze zemí zvláštního zájmu (jako je Čína). Zhodnocení amerických daňových úlev pro pořízení elektromobilů v rám ci Inflation Reduction Act ke konci roku 2024 poukazuje na relativní úspěšnost této politiky. Spotřebitelé skutečně dosáhli na výhody plynoucí z veřejné podpory nákupu elektromobilů, byť rozdíl mezi přínosy pro celou ekonomiku oproti scénáři bez této veřejné podpory je zanedbatelný (Allcott et al., 2024). Přestože politika cílila z velké části na podporu elektromobilů vyrobených v USA, díky výjimce pro auta na leasing byl právě jejich nárůst znatelný, a to především pro zahraniční dovozy aut nedosahujících na daňové úlevy při přímém nákupu. Ve srovnání s rokem 2021 a 2022 (před vstupem IRA v platnost) pak v roce 2023 tempo růstu prodaných elektromobilů v USA zanedba telně vzrostlo (U.S. Department of the Treasury, 2024), což však stále představuje rozdíl oproti scénáři bez IRA. V otázce čínské konkurence přistoupila v květnu 2023 americká vláda ke zvýšení cel na dovoz elektrických vozidel z Číny, a to z 25 na 100 % (na stejnou výši zvýšila cla později i Kanada). Stalo se tak ještě dříve, než cla zvedla Evropská komise. Vedle toho USA uvedly cla na dovoz baterií z Číny na 25 %. Cílem USA je podle americké vlády za stavit škodlivé praktiky Číny související s přenosem technologií, včetně kybernetických průniků a kybernetických krádeží. Na rozdíl od Evropy se tak v USA vedle ochrany tam ního autoprůmyslu mnohem více zdůrazňuje tématika národní bezpečnosti. Američtí představitelé se obávají toho, že zahraniční automobily shromažďují velké množství cit livých údajů o řidičích i pasažérech a využívají své kamery a senzory k zaznamenávání informací o amerických občanech a infrastruktuře (Office of U.S. Trade Representative, 2024). I proto americké ministerstvo obchodu v září 2024 navrhlo zákon omezující do voz a prodej tzv. propojených vozidel využívajících software VCS (systémy konektivity vozidel), ADS (systémy automatizovaného řízení) a dovoz hardwarového zařízení pro systémy VCS ze zemí jako je Čína nebo Rusko (Global Times, 2024). Zcela aktuální otázkou je, jak bude nová americká administrativa v čele s prezi dentem Donaldem Trumpem postupovat v otázce případného navýšení cel na dovoz aut z EU. V úvahu podle mnohých připadalo dodatečných 10 % nad již existující 2,5 %, nebo až dodatečných 25 % (S&P Global Mobility, 2024). Doposud byla americká cla (2,5 %) nižší než cla EU na dovoz aut z USA (10 %). Případné navýšení cel by mohlo negativně dopadnout především na automobilku Volkswagen či další německé autový-

116