63 / 220
61
střednictvím informačních nebo komunikačních technologií, komunikují zpravidla
osoby fyzicky se vyskytující na různých místech, a odpadá proto možnost sledovat toho
druhého (gestikulaci, mimiku, řeč těla atp.) tak, jako při komunikaci tváří v tvář. Stává
se tak výrazně obtížnějším rozpoznat případné klamání ze strany toho druhého, které
lze mnohdy odhalit při reálné komunikaci tváří v tvář. I proto je v takové komunikaci
snazší sdělit tomu druhému např. důvěrné informace, jejichž vyzrazení třeba brání při
běžné komunikaci stud, a které může případný útočník následně zneužít k vyvíjení ná-
tlaku na jejich subjekt. Mimoto už i uživatel informačních nebo komunikačních tech-
nologií s jejich pouze základními znalostmi dokáže maskovat svou identitu a vydávat se
za jinou osobu, aniž by byl tím druhým rozpoznán. To vše napomáhá komukoli, kdo
se rozhodne k manipulaci někoho jiného, včetně přesvědčení ho k osobnímu setkání.
Ochrana před sexuálním vykořisťováním se ovšem prostřednictvím § 193b TZ
vztahuje pouze na děti mladší patnácti let, přičemž dovršení patnáctého roku věku
je v České republice hranicí pohlavní dospělosti. Tím je naplněn požadavek článku 6
odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosin-
ce 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti
dětské pornografii. Pokud bychom však vyšli mimo rámec této směrnice a objekt to-
hoto ustanovení rozšířili na ochranu dětí před sexuálním vykořisťováním, k němuž
jsou prostředkem informační nebo komunikační technologie, bylo by na místě po-
skytnout ochranu trestním zákonem nejen dětem mladším patnácti let. V průběhu
celého období dospívání jsou děti (např. vzhledem k nedostatku životních zkušeností)
snazším objektem manipulace a podceňují nebezpečí. Jsou tedy zároveň zranitelněj-
ší i vůči manipulaci prostřednictvím informačních nebo komunikačních technologií
s jejich specifiky spojenými s komunikací v reálném čase nikoliv tváří v tvář, a proto
by měla být ochrana poskytnuta i jim. V takovém případě by pak měl být útok na dítě
mladší patnácti let znakem kvalifikované skutkové podstaty trestného činu navazování
nedovolených kontaktů s dítětem.
Objektivní stránku naplní ten, kdo prostřednictvím informačních nebo komuni-
kačních technologií navrhne setkání dítěti mladšímu patnácti let v úmyslu spáchat
trestný čin podle § 187 odst. 1, § 192, § 193, § 202 nebo jiný sexuálně motivovaný
trestný čin. K naplnění znaků této skutkové podstaty tedy musí použít informační
nebo komunikační technologie. Prostřednictvím informačních nebo komunikačních
technologií pak musí dítěti mladšímu patnácti let navrhnout setkání. Setkáním bude
nepochybně jakákoliv forma schůzky, jíž se má osobně zúčastnit pachatel a dítě mladší
patnácti let. Z jazykového výkladu je zřejmé, že setkání musí navrhnout pachatel, tedy
musí vyvinout aktivitu směřující k uskutečnění schůzky. Protože novelizované znění
nevyžaduje výslovný návrh, dostačující by měla být při extenzivním výkladu i mlčky
projevená vůle směřující k uskutečnění setkání (např. pachatel zašle dítěti mladšímu
patnácti let lístek na sportovní utkání, na kterém má v úmyslu se s ním osobně setkat).
Při restriktivním výkladu by k naplnění znaků skutkové podstaty muselo jít o návrh
setkání způsobilý vzbudit v adresátovi rozhodnutí k vědomé účasti na setkání s pa-