55 / 68
M
áte několik desítek minut do za-
čátku představení. Přesto z vás
vyzařuje neuvěřitelný klid a vy-
rovnanost bez náznaku trémy.
Jsem v angažmá Divadla Bez zá-
bradlí dlouhých patnáct let. Prožila jsem zde
nejen mnoho let, ale především nespočet rolí.
Svou první roli jsem zde nastudovala s režisé-
rem Jiřím Menzelem. Jednalo se o hru Bez rou-
cha aneb ještě jednou zezadu. Tak to tady hraju
nejdelší dobu. Dneska mám představení Jakub
a jeho pán a to je nádherná hra. Režíroval ji
pan Rajmont a díky tomuto představení se po-
tkávám s Jirkou Bartoškou. A jinak tady hraju
v představeních Terasa, Woody Allen, Indická
banka a nejnovější představení, které tady
máme, je Jistě, pane premiére, a na to bych
všechny diváky srdečně pozvala, protože kdo
se na ní byl podívat, nelitoval. Ve hře vystupuje
pět mužů a já jako jediná žena. Musím říct, že
zkoušení role bylo moc příjemné, neboť si mě
kolegové hýčkali a rozmazlovali mě. Je to tako-
vá politická satira… komedie… Obraz toho, co
se děje v politice, který je platný v jakékoli
zemi s jakoukoli vládou. To zrcadlo v tom na-
jdou asi úplně všichni.
V poslední zmíněné hře se na divadelních prk-
nech potkávají Karel Heřmánek a jeho syn. Umí-
te si představit, že si jednou zahrajete vy se
svým synem?
Já bych se na to moc těšila. Nicméně ani já
a hlavně ani Péťa nedokážeme v tuhle chvíli říct,
co by chtěl dělat. Kdyby si vybral herectví, já
bych ho v tom samozřejmě podpořila. Je však
nutné dodat, že to není právě lehké povolání.
Rozhodně je krásné v období, když zrovna máte
práci, ale znám spoustu herců, kteří práci nema-
jí. Nejde totiž o práci, kterou si můžete tzv. dě-
lat doma do šuplíku. Herec potřebuje publikum
stejně jako novinář čtenáře. Herectví je velká
závislost na nabídkách, které často přicházejí
samy, a pak z ničeho nic jako když utne.
To se vás snad ani netýká... Na seznam vašich
filmových a divadelních rolí bych si musela vzít
nejmíň jeden den volna, a to se nezmiňuji
o dabingu, moderování a choreografii.
Raději zaklepu na dřevo všude kolem sebe, je to
tak. Nemůžu si stěžovat, práce mám mnoho
a nové krásné nabídky stále přicházejí, ale je
nutné stát „pevnýma nohama na zemi“.
Takhle to být dlouho nemusí. Nicméně já tak
nepřemýšlím.
A na čem právě pracujete kromě divadla?
Pokud jde o televizní projekty, diváci se se
mnou můžou „potkávat“ pravidelně každé úterý
a čtvrtek v seriálu Ordinace v růžové zahradě,
kde hraju doktorku Zdenu Tichou a tvořím part-
nerský pár s Honzou Čenským, což mě velmi
baví. Naše pracovní cesty se často setkávají
a jde vždy o skvělou spolupráci. Ale především
bych zmínila svou novou aktivitu. Velkou roli
v mém životě hrají kabelky.
Tohle je téma, u kterého bych se ráda zastavila.
Jak se k vám dostala nabídka na vlastní
kolekci kabelek?
Oslovily mě dvě dámy z Elegy, matka s dcerou.
Líbilo se mi, že jde o českou firmu. Tak jsem se
jela podívat do továrny a neskutečně mě to na-
dchlo. Sympatické na tom bylo především to, že
pomůžu české značce a českým lidem. Proč si
máme kupovat všechno made in Italy a made in
France, když se pak dozvíme, že se tyto drahé
věci stejně šijí v Číně. Proto jsem velmi ráda po-
mohla. Navíc jsem měla absolutně volnou ruku
v tom, že si můžu sama kabelky navrhnout po-
dle sebe, svých nároků i svého vkusu.
Plánujete v případě úspěchu kabelek pracovat
i na dalších kolekcích, případně na jiných
doplňcích?
Původně mělo jít o spolupráci na výrobě jedné
kabelky a nakonec jich je dokonce třiadvacet.
Myslím si, že jde o nadčasové kousky, které
55
Tescoma magazín
|
Herec
potřebuje
publikum
stejně jako
novinář
čtenáře.