Table of Contents Table of Contents
Previous Page  243 / 532 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 243 / 532 Next Page
Page Background

227

EUROPEAN ANTIǧDISCRIMINATION LAWAND THE LEGAL STATUS OF PROFESSIONAL ATHLETES

EUROPEAN ANTI-DISCRIMINATION LAW

AND THE LEGAL STATUS OF PROFESSIONAL ATHLETES

Harald Christian Scheu

Abstract:

The case of FC Steaua has raised some interesting questions concerning

the issue of discrimination based on sexual orientation in the relationship between a

football club and a player.The Court of Justice of the EU (CJEU) has defined a couple of

general principles of European anti-discrimination law but has rather neglected detailed

problems concerning the accountability of legal entities for discriminatory statements

and the rules of evidence. Such an approach has expanded the applicability of anti-

discrimination norms with regard to the employment of professional sportsmen. In this

light, various campaigns of sports organizations and sports clubs against racism and

so-called homophobia can be viewed not only as a moral gesture, but also as a protection

against possible anti-discrimination lawsuits filed by professional sportsmen.

Resumé:

Případ FC Steaua, který byl projednán na národní a komunitární úrovni,

nastolil některé zajímavé otázky týkající se problematiky diskriminace na základě se-

xuální orientace ve vztahu mezi fotbalovým klubem a hráčem. Vzhledem ke konkrét-

ním okolnostem případu nelze závěry SDEU generalizovat. Pozoruhodný je v této

souvislosti také rozpor mezi úvahami obsaženými v rozsudku SDEU a úvahami od-

volacího soudu. Při aplikaci antidiskriminačního práva usiloval SDEU o vymezová-

ní obecných principů a zametal drobnější problémy přičitatelnosti diskriminačních

výroků a odpovědnosti právnické osoby pod koberec jakéhosi celkového kontextu

individuálního případu a obecného dojmu veřejnosti. Touto interpretací výrazně roz-

šířil pole aplikovatelnosti zákazu diskriminace na různé výroky a prohlášení, která se

dostávají na veřejnost. V takovém světle lze různé kampaně sportovních organizací

a klubů např. proti rasismu a tzv. homofobii vnímat nejen jako morální gesto, ale také

jako ochranu proti případným antidiskriminačním žalobám.

Key words:

anti-discrimination law, employment of athletes, European Court of Justice,

sexual orientation, burden of proof.

On the Author:

Harald Christian SCHEU,Doc.,Mag. phil., Dr.iur., Ph.D., educated

at the University of Salzburg (Dr.iur., 1995, Mag. phil., 1996) and the University

of Prague (Ph.D., 1997, Doc., 2006). He has received numerous fellowships (Max-

Planck-Institut für ausländisches öff entliches Rechtund Völkerrecht in

Heidelberg, University of Bern, European University Institute in Florence). He is

a member of the International Institute for Strategic Studies, London. From 1997

to 2006 he lectured at the Department of International Law, and since 2006 at the

Department of European Law of the Law Faculty of Charles University in Prague. In

2001 and 2002 he was Guest Lecturer at the University of Banská Bystrica, Slovakia.

From 2005 to 2006 he served as Attaché for European Affairs at the Austrian Embassy