394 / 610
392
6.6.3 Použití agenta
Provedení tohoto operativně pátracího prostředku a i jeho využití představuje jeden
z nejnáročnějších úkonů vůbec. Zatímco u předstíraného převodu se jedná většinou
o jednorázové opatření nebo v případě sledování osob a věcí se tak děje bezkontaktně
neboli technicky či kontaktně ze strany příslušníků Policie ČR zařazených v rámci
odborů operativní dokumentace či ÚZČ SKPV, tak v případě využití institutu agenta
se jedná o sérii opatření, kterými je potřeba osobu uvést do prostředí. Agentem je totiž
pouze příslušník Policie ČR nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen
„GIBS“), který zastírá svojí skutečný účel své činnosti a jeho ochraně je možno vytvořit
legendu o jiné osobní existenci a osobní údaje z ní vyplývající zavést do informačních
systémů jako je např. registr osob nebo registr vozidel, je možno provádět hospodářské
činnosti, k jejichž vykonávání je potřeba zvláštních oprávnění, a co je nejdůležitější,
tak taková osoba vědomě zastírá příslušnost k Policii ČR nebo GIBS.
Už z tohoto je zřejmé, že tento institut nelze využít u veškeré trestné činnosti. Lze jej
využít dle ust. § 158e odst. 1 tr. řádu u zde taxativně vyjmenovaných trestných činů,
trestných činů, na který trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí
trestní sazby nejméně osm let a dále pro ty úmyslné trestné činy, k jejichž stíhání zava-
zuje Českou republiku vyhlášená mezinárodní smlouva.
Povolení tohoto institutu je v působnosti soudce vrchního soudu, který tak činí
na návrh státního zástupce vrchního státního zastupitelství, kdy v povolení je i uve-
dena doba, po kterou bude agent v zájmovém prostředí působit, která ovšem není
výslovně stanovena zákonem, ale bude vycházet ze situace v rámci vedené trestní věci.
Takovou dobu lze prodloužit a i opakovaně.
Výhodou je, že agent již dále nepotřebuje povolení ke sledování osob a věcí podle
ust. § 158d odst. 2 tr. řádu a ani povolení k předstíranému převodu podle ust. § 158c
tr. řádu. Nicméně je podstatné, aby agent při svém působení v zájmovém prostředí
volil jen takové prostředky, které povedou ke splnění jeho úkolu.
6.7 Podání vysvětlení od fyzických a právnických osob a státních orgánů
Tento institut je svým charakterem obdobou podání vysvětlení dle zákona o Policii
ČR. Je využit v případech, kdy je předpoklad, že osoba podávající vysvětlení je nosi-
telem informace, která může přispět k rozhodnutí ve věci. Při jeho průběhu má každý
na právní pomoc advokáta. Pokud by byla vyslýchána osoba mladší osmnáct let, je
třeba o úkonu vyrozumět jejího zákonného zástupce, pokud vyrozumění lze zajistit
a úkon lze odložit. Každý je povinen uposlechnout výzvy dostavit se k tomuto úkonu,
ovšem v případě řízení o zločinu, tedy i v případě řízení ve věci teroristického útoku,
je osoba povinna výzvě vyhovět ihned. O úkonu se sepíše úřední záznam, který slouží
jako podklad pro další postup a zejména pro rozhodnutí ve věci. Vysvětlení nesmí být
požadováno od osob, které mají státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivos-
ti, ledaže by této povinnosti byli zproštěni. Ovšem jak již bylo uvedeno v této práci,
tak v případě řízení ve věci teroristického útoku dochází k oslabení této povinnosti