DESET LET ZA ČÍNSKOU ZDÍ

ťanské průpovědi, modlitby a celé apoštolské vyznání víry, které nesly děti na tyčích. Průvod trval celé do– poledne. Čínský zvyk totiž vyžaduje, aby se cestou častokrát' učinilo zastavení před prahy domů příbuz­ ných a známých, kteří projevují soustrast pozůsta­ lým; čínské »lů-tši« , t. j. » útěcha na cestě « .. Pohané při těchto příležitostech konají různé projevy za ze– mřelé, křesťané přijímají pouze svíčky a pálí prachové náboje, petardy. Zastavení bylo při pohřbu deset. Plně ukojena byla čínská touha po okázalosti, slav– nostní pomalosti, a všem popřáno vše si důkladně pro– hlédnouti, neboť jedním z význačných znaků čínské povahy jest zvědavost a touha »do syta se nadívati«; to činí Číňanům pravou rozkoš. Konečně o 12. hodině dospěl slavnostní průvod do kostelíka na jižním konci tržiště Tzekiang. Vše bylo již předem nacpáno sbě­ hnuvšími se pohany; každý si zavčas chtěl najíti mi– sto, aby viděl vše až do konce. Stěží jsme pronikli do přeplněného kostela, který se podobal úlu včel, ne– boť Číňané při takové příležitosti nedovedou mlčet. Když položili rakev uprostřed kostela, vykonal jsem výkrop, obklopen živou zdí přihlížejících; hlava na hlavě, vystoupili i na lavice, aby lépe jeden přes dru– hého viděli! Po výkropu se průvod bral k řece, kde byla připravena lodice, na které byla rakev dopravena do rodiště zemřelého. Číňanu jest posvátné, aby jeho poslední odpočinek byl v rodné půdě a bohatí nešetří nákladu, aby dopravili zemřelého i z jednoho konce této obrovské veleříše na druhý. Církev svatá ve svém řízení a ve svých obřadech má tu jedinečnou vlastnost, že se přizpůsobuje všem krajům a všemnárodům, neboť řízena Duchem Sva– tým, má všechn'y syny lidské »shromážditi v jedno«. Když pohané vidí po prvé posvátné obřady, jsou po– hnuti a uneseni jejich prostotou a vznešeností. Nejži– vější smysly zrak a sluch, jsou jimi upoutány ; posvát– né obřady jsou jako mohutný, velebný hlas církve svaté, znějící do všech končin světa, zvoucí ubohé, bloudící syny Otce nebeského k jednotě a spáse. Tak i pohřeb křesťana, kterému přihlíželo tolik očí v tomto pohanském kraji, vzbudil úctu a obdiv vůči církvi svaté a náboženství. A vězte, že takový křes- 124